stat4u

Ekomuzeum Izerska Wieś - Jizerska Ves

Nasze WARSZTATY

Przyroda / Příroda

GOPR/Horská služba

FACEBOOK

Facebook - strona polska

 

Facebook - strona czeska

Tabela km

Statystyka

stat4u

Natura 2000

OBSZARY NATURA 2000


 

GÓRY IZERSKIE

Powierzchnia : 20343.6 ha Kod obszaru: PLB020009 Położenie: obejmuje obszar 20 343,6 ha położony w województwie dolnośląskim na terenie gmin: Mirsk (10 911,3 ha), Piechowice (516,6 ha), Stara Kamienica (4 617,5 ha), Szklarska Poręba (3 859,6 ha) i Świeradów-Zdrój (438,6 ha);

Gmina:

  • Mirsk (MW)
  • Piechowice (W)
  • Stara Kamienica (W)
  • Świeradów-Zdrój (M)
  • Szklarska Poręba

TORFOWISKA GÓR IZERSKICH

Powierzchnia 4765.0 ha
Kod obszaru: PLH020047
Obszar obejmuje największy w Polsce kompleks torfowisk górskich

Położenie obszaru: Obszar znajduje się w województwie dolnośląskim, regionie jeleniogórskim, w Górach Izerskich. W granicach obszaru znajduje się cała "wewnętrzna" część Gór Izerskich, od Wysokiego Grzbietu na południe, do Izery stanowiącej granicę państwową, opierając się na wschodzie o drogę E65 (droga krajowa nr 3) i tor nieczynnej linii kolejowej.

Opis obszaru: Obszar obejmuje całą górnoreglową część Gór Izerskich obniżającą swój zasięg do około 800 m n.p.m. Torfowiska w Górach Izerskich są związane przede wszystkim z obszarem regla górnego, cechującym się wysokimi opadami oraz chłodnym klimatem. Obecności torfowisk sprzyja łagodna rzeźba, a stopień zatorfienia piętra regla górnego sięgał 40% (co jest wartością porównywalną z podawaną dla Finlandii). Niestety, z racji prowadzenia intensywnej gospodarki leśnej w tym rejonie już od poł. XIX w. powierzchnia obszaru zatorfionego bardzo się skurczyła. Jednak i dziś torfowiska nie stanowią izolowanych obiektów, lecz łączą się w kompleksy.

Szata roślinna: Na obszarze występuje 12 siedlisk wymienionych w Załączniku I Dyrektywy Rady 92/43/EWG. Obszar obejmuje największy w Polsce kompleks torfowisk górskich, w skład których wchodzą torfowiska wysokie żywe w ich regionalnej, sudeckiej odmianie, torfowiska przejściowe, bory na torfie oraz torfowiska zdolne do regeneracji. Największy kompleks torfowisk w Dolinie Izery jest chroniony w rez. przyr. Torfowiska Doliny Izery (485 ha, 2000r.) i Torfowisko Izerskie (45 ha, 1969r.). Pozostała część obszaru nie chroniona. Wystpują rośliny rzadkie, zapisane w Polskiej Czerwonej Księdze Roślin m.in.: brzoza karłowata Betula nana i turzyca bagienna Carex limosa. Roślinność lasów jest dość silnie przekształcona, regiel dolny - głównie przez gospodarkę, zaś regiel górny wykazuje zmiany spowodowane zanieczyszczeniami powietrza.

Zwierzęta: Na opisywanym terenie występuje 15 gatunków ptaków "naturowych", z czego 6 zaliczanych jest do grupy regularnie występujących ptaków migrujących nie wymienionych w Załączniku I Dyrektywy Rady 79/409/EWG. Odnaleziono też dwa gatunki nietoperzy: nocka dużego Myotis myotis, mopka Barbastella barbastellus. Notowano także wilka Canis lupus, wydrę Lutra lutra oraz rysia Lynx lynx

Gmina:

  • Mirsk (MW)
  • Świeradów-Zdrój (M)
  • Szklarska Poręba

ŁĄKI GÓR I POGÓRZA IZERSKIEGO

Powierzchnia: 6433,4 ha.
Kod obszaru: PLH020102.
Jest to praktycznie jedyny w miarę zwarty obszar występowania atlantyckiego gatunku - wszewłogi górskiej Meum athamanticum, oraz tworzonego przez nią zespołu roślinnego Meo-Festucetum, w Polsce znanego tylko z Sudetów Zachodnich.

Położenie : Obszar znajduje się w województwie dolnośląskim, regionie jeleniogórskim, obejmuje fragment podnóża Gór Izerskich (Kamienickiego Grzbietu) oraz Pogórza Izerskiego.

Opis obszaru: Najważniejszym komponentem krajobrazowym i funkcjonalnym obszaru są obszary półnaturalne: łąki oraz murawy.

Szata roślinna: Najcenniejszymi elementami są łąki z wszewłogą górską Meum athamanticum, należące do górskich łąk konietlicowych, oraz górskie formy świeżych łąk niżowych użytkowanych ekstensywnie, i - w mniejszym stopniu - muraw bliźniczkowych. Ponadto występują tu mocno przekształcone (osuszane) łąki wilgotne ze związku Molinion i Calthion. 

Zwierzęta: Zachowane są siedliska bytowania wielu cennych gatunków zwierząt. Obszar jest kluczowym dla zachowania Euphydryas aurinia w całej Polsce Południowo-Zachodniej (największe znane stanowisko) oraz modraszkowatych.

Gmina:

  • Mirsk (MW)
  • Stara Kamienica (W)
  • Świeradów-Zdrój (M)


 

 

CZ0510400 - Jizerskohorské bučiny

 

Rozloha:

3536.9561 ha

Navrhovaná kategorie ochrany:

 

Biogeografická oblast - vysvětlivky:

kontinentální

Souřadnice středu:

15°9'58'' v.d., 50°51'46'' s.š.

Nadmořská výška:

341 - 1000 m n. m.

 

Mapa:

Poloha:

 

Jizerskohorské bučiny se rozprostírají na severních svazích Jizerských hor nad obcemi Oldřichov v Hájích, Frýdlant v Čechách, Raspenava, Hejnice, Bílý potok atd., v nadmořské výšce přibližně 350-1013 m. Navrhovaný PK se z velké části kryje s NPR Jizerskohorské bučiny.  

 

Ekotop:

 

Obecná charakteristika: Jedná se o největší komplex lesních porostů s převahou buku lesního v celém Českém masívu.
Geologie: Matečnou horninou je porfyrická hrubozrnná biotitická žula. Kančí vrch, který na území částečně zasahuje ze západu, je rulový.
Geomorfologie: Území je součástí Jizerské hornatiny.
Reliéf: Reliéf území je velmi členitý – příkré skalnaté svahy, hluboké rokle horských potoků s četnými vodopády, skaliska a skalní města, kamenná moře atd.
Pedologie: Hlavními půdními typy v oblasti jsou podzoly kambické a kambizemě dystrické.
Krajinná charakteristika: Severní svahy Jizerských hor působí při pohledu od Frýdlantska velmi majestátně (převýšení cca 400 m). Tento dojem podtrhují místy až pralesovité lesní porosty s velkým zastoupením buku lesního.
Lesnická typologie: Z pohledu typologické klasifikace výrazně převládají tyto SLT: 5N (kamenitá kyselá jedlová bučina) a 4K (kyselá bučina). Poměrně hojně se vyskytují SLT 4N (kamenitá kyselá bučina), 6N (kamenitá kyselá smrková bučina), 5K (kyselá jedlová bučina), 5Y (skeletová jedlová bučina), 5S (svěží jedlová bučina), 6Y (skeletová smrková bučina), 4S (svěží bučina), 4A (lipová bučina), 6K (kyselá smrková bučina) a 4M (chudá bučina).  

 

Biota:

 

Jizerskohorské bučiny představují rozlohou i zachovalostí jedinečný lesní komplex s dominancí přírodě blízkých bukových porostů. Na daném území převažují zejména acidofilní bučiny (L5.4), horské klenové bučiny (L5.2), staré květnaté bučiny (L5.1) a suťové lesy (L4).
Ve vegetační mozaice jsou též zastoupeny další společenstva, např.: jasanovo-olšové údolní luhy (L2.2A, L2.2B), horské třtinové a papratkové smrčiny (L9.1 a L9.3), podmáčené smrčiny (L9.2B), vegetace silikátových skal a drolin (S1.2) a brusnicová vegetace skal a drolin (T8.3) aj.
Na lesních okrajích se místně vyskytují též vlhké pcháčové a tužebníkové louky (T1.5, T1.6) s hojným výskytem prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a p. Fuchsův (D. fuchsii).
Na území NPR se vyskytují následující fytocenologické syntaxony: svaz Luzulo-Fagion - druhově chudé acidofilní bučiny, smrkové bučiny a jedliny (as. Luzulo-Fagetum, as. Calamagrostio villosae-Fagetum, as. Luzulo pilosae-Abietetum); svaz Fagion - květnaté bučiny, jedlobučiny a jedliny (as. Dentario enneaphylli-Fagetum, as. Aceri-Fagetum); svaz Tilio-Acerion zahrnující suťové a roklinové lesy (as. Lunario-Aceretum); svaz Alnion incanae - lužní jasanovo-olšové porosty v údolních polohách na březích vodních toků, na svahových prameništích a v terénních depresích s vysokou hladinou podzemní vody (podsv. Alnenion glutinoso-incanae – as. Stellario-Alnetum glutinosae a Piceo-Alnetum).  

 

Kvalita a význam:

 

Značná část území je v současné době chráněna v rámci NPR Jizerskohorské bučiny.
Unikátní společenstva se dochovala díky odolnosti buku (jejich edifikátoru) vůči imisím. Značný podíl na zachování přírodních hodnot tohoto území má jeho geomorfologická rozmanitost.
Pestrá škála zachovalých přírodních stanovišť (dubobukový až bukosmrkový LVS) předurčuje toto území k funkci genové banky pro řadu lesních dřevin: buk lesní (Fagus sylvatica) a javor klen (Acer pseudoplatanus), jedle bělokorá (Abies alba), jilm drsný (Ulmus glabra), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub zimní (Quercus petraea), lípa srdčitá (Tilia cordata) a l. velkolistá (Tilia platyphyllos), javor mléč (Acer platanoides) atd. Reprezentuje tedy nesmírnou hodnotu pro obnovu lesních ekosystémů Jizerských hor.
Ve vegetaci se snoubí prvky teplejších pahorkatin, např. lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), spolu s horskými až subalpínskými prvky, např. mlečivec alpský (Cicerbita alpina) a charakteristickými prvky bučin, např. mařinka vonná (Galium odoratum).
Za zmínku stojí existence fragmentů květnatých bučin s kyčelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosnou (D. bulbifera), samorostlíkem klasnatým (Actaea spicata) aj.
Velká rozloha Jizerskohorských bučin také zaručuje dobré podmínky pro život vzácnějších a náročnějších živočichů, z ptačích druhů např. luňáka červeného (Milvus milvus), ostříže lesního (Falco subbuteo), čápa černého (Ciconia nigra).  

 

Zranitelnost:

 

K nejvýznamnějším negativním vlivům současnosti bezesporu patří imise, které i přes jisté zlepšení v minulých letech dále negativně působí na stav ekosystémů. Vysoká imisní zátěž spolu s antropogenním zvyšováním podílu smrku dnes způsobují výraznou acidifikaci přírodního prostředí.
Značné škody napáchá v mladých porostech a na přirozeném zmlazení a podsadbách vysoká a srnčí zvěř.
Je třeba se vyvarovat nešetrných způsobů lesního hospodaření, příp. ponechat vhodné plochy úplně bez zásahu.  

 

Management:

 

L5.4, L5.2, L4, L5.1 - V nejcennějších jádrových územích bezzásahový režim. Jinak podsadby stanovištně původními dřevinami (buk lesní, javor klen, jilm horský, jedle bělokorá, lípy, smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů, včetně ochrany před zvěří. Výchova mladých porostů.
L9.3, L9.1 - Stabilizace horního okraje Jizerskohorských bučin. Zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin (bříza, jeřáb) a buku, podsadby starých porostů (vždy ochránit před zvěří), prořezávky a probírky v mladých porostech.
S1.2 - Bezzásahový režim.  

 

Možné střety zájmu:

 

Obecně možné střety se zájmy vlastníků a nájemců lesa a honiteb.  

 

Stanoviště:

 

Stanoviště - přehled

 

Celková rozloha lokality:

%

ha: 3536.9561

Z toho prioritních naturových biotopů:

3.56

126.0493

Z toho neprioritních naturových biotopů:

80.53

2848.3708

Z toho ostatních přírodních biotopů:

2.29

81.1214

Z toho X biotopů:

13.59

480.8839

Z toho nereklasifikovaných biotopů:

0

 

 

Naturové biotopy:

 

 

Stanoviště/Biotop

Rozloha (ha)

Podíl (%)

R/Z/G

Předmět ochrany

3260

Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion

6.2493

0.17

C/B/-

 
 

V4A Makrofytní vegetace vodních toků - porosty aktuálně přítomných vodních makrofyt

6.2493

0.17

C/B/-

 

4030

Evropská suchá vřesoviště

2.3816

0.06

C/B/-

 
 

T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin

2.3816

0.06

C/B/-

 

6230

Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech)

0.026

0.00

B/C/-

 
 

T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce

0.0260

0.00

B/C/-

 

6510

Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)

8.0769

0.22

C/B/-

 
 

T1.1 Mezofilní ovsíkové louky

8.0769

0.22

C/B/-

 

8220

Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů

131.0227

3.70

C/B/A

Ano

 

S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin

131.0227

3.70

C/B/A

 

9110

Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

2181.4681

61.67

C/B/A

Ano

 

L5.4 Acidofilní bučiny
Management: V nejcennějších jádrových územích bezzásahový režim. Jinak podsadby stanovištně původními dřevinami (buk lesní, javor klen, jilm horský, jedle bělokorá, lípy, smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů ,včetně ochrany před zvěří. Výchova mladých porostů.

2181.4681

61.67

C/B/A

 

9130

Bučiny asociace Asperulo-Fagetum

91.6123

2.59

C/B/C

Ano

 

L5.1 Květnaté bučiny

91.6123

2.59

C/B/C

 

9140

Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius)

294.3954

8.32

C/B/B

Ano

 

L5.2 Horské klenové bučiny

294.3954

8.32

C/B/B

 

9180

Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích

66.0256

1.86

B/B/B

Ano

 

L4 Suťové lesy

66.0256

1.86

B/B/B

 

9190

Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních

73.0301

2.06

C/C/-

 
 

L7.2 Vlhké acidofilní doubravy

73.0301

2.06

C/C/-

 

91D0

Rašelinný les

0.0058

0.00

C/C/-

 
 

L9.2A Rašelinné smrčiny

0.0058

0.00

C/C/-

 

91E0

Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae)

59.9919

1.69

C/B/-

 
 

L2.1 Horské olšiny s olší šedou (Alnus incana)

14.4797

0.40

C/B/-

 
 

L2.2A Údolní jasanovo-olšové luhy, typické porosty

45.5122

1.28

C/B/-

 

9410

Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

60.1344

1.70

C/C/-

 
 

L9.1 Horské třtinové smrčiny

14.8083

0.41

B/B/-

 
 

L9.2B Podmáčené smrčiny

11.5358

0.32

C/C/-

 
 

L9.3 Horské papratkové smrčiny

33.7903

0.95

D/C/-

 

 

Ostatní přírodní biotopy

 

 

Biotop

Rozloha (ha)

Podíl(%)

R/Z

K1

Mokřadní vrbiny

1.9387

0.05

C/B

L2.2B

Potoční a degradované jasanovo-olšové luhy

19.2029

0.54

A/B

L7.1

Suché acidofilní doubravy

28.4099

0.80

C/B

R1.2

Luční prameniště bez tvorby pěnovců

0.0060

0.00

B/B

R1.4

Lesní prameniště bez tvorby pěnovců

7.0644

0.19

B/B

S1.3

Vysokostébelné trávníky skalních terásek

21.8617

0.61

C/B

T1.10

Vegetace vlhkých narušovaných půd

0.0184

0.00

C/C

T1.3

Poháňkové pastviny

0.0038

0.00

C/B

T1.5

Vlhké pcháčové louky

1.8099

0.05

C/B

V1G

Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přiroz. nebo přírodně blíz.charakt.dna a břehu

0.3233

0.00

C/B

V4B

Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta

0.4824

0.01

B/B

 

Biotopy řady X

 

 

Biotop

Rozloha (ha)

Podíl (%)

X1

Urbanizovaná území

1.4934

0.04

X2

Intenzivně obhospodařovaná pole

0.6488

0.01

X3

Extenzivně obhospodařovaná pole

1.5157

0.04

X5

Intenzivně obhospodařované louky

1.5274

0.04

X6

Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla

2.2116

0.06

X7

Ruderální bylinná vegetace mimo sídla

0.1724

0.00

X8

Křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy

0.0866

0.00

X9A

Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami

345.1450

9.75

X9B

Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami

8.1774

0.23

X10

Paseky s podrostem původního lesa

103.8284

2.93

X11

Paseky s nitrofilní vegetací

11.6587

0.32

X12

Nálety pionýrských dřevin

4.3633

0.12

X14

Vodní toky a nádrže bez ochranářsky významné vegetace

0.0552

0.00

 

 

 

Druhy - Rostliny:

 

Nejsou předmětem ochrany.  

 

Druhy - Živočichové:

 

Nejsou předmětem ochrany.  

 

Vlivy - vysvětlivky:

 

   

Uvnitř/Vně

Intenzita

Plocha

Ovlivnění

160

Lesní hospodářství všeobecně

Uvnitř

B

40

0

163

Znovuosazování vykácených ploch

Uvnitř

B

15

-

501

Stezky, cesty, cyklistické stezky

Uvnitř

B

5

-

502

Silnice, dálnice

Uvnitř

B

5

-

622

Pěší turistika, jízda na koni a nemotorizovaných vozidlech

Uvnitř

B

30

-

626

Běh na lyžích, sjezdové lyžování

Uvnitř

C

5

0

702

Znečištění vzduchu

Uvnitř

A

100

-

830

Regulace toků

Uvnitř

B

5

-

900

Eroze

Uvnitř

B

100

-

953

Okyselování

Uvnitř

A

100

-

976

Poškození zvěří

Uvnitř

A

100

-

 

 

 

Kraje a katastrální území:

 

Kraj Liberecký kraj:

Albrechtice u Frýdlantu, Bílý Potok pod Smrkem, Fojtka, Frýdlant, Hejnice, Lázně Libverda, Oldřichov v Hájích, Raspenava

 

CZ0510402 - Rašeliniště Jizerky

 

Rozloha: 263.5663 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:  
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°19'14'' v.d., 50°49'46'' s.š.
Nadmořská výška: 850 - 950 m n. m.

 

Mapa:

 

 

Poloha:

Jádrové území Rašeliniště Jizerky se rozkládá severozápadně od osady Jizerka, v plochém údolí mezi Vlašským a Středním jizerským hřebenem v nadmořské výšce cca 860-940 m.  

Ekotop:

Základní charakteristika: Rašeliniště Jizerky zahrnuje rozsáhlý komplex rašelinných luk, porostů kleče a smrkových lesů v povodí říčky Jizerky.
Geologie: Horninové podloží tvoří výrazně porfyrická, středně zrnitá žula až granodiorit. V nadloží je vyvinuta mocná vrstva rašeliny.
Geomorfologie: Území je součástí Jizerské hornatiny.
Reliéf: Z tohoto hlediska se jedná o ploché široké údolí situované mezi Vlašským a Středním jizerským hřebenem, které jsou součástí náhorní plošiny Jizerských hor.
Krajinná charakteristika: Území představuje kombinaci rašelinných bezlesí, klečových a smrkových porostů s lučními ekosystémy a rozptýlenou zástavbou v osadě Jizerka.
Pedologie: Hlavním půdním typem v oblasti jsou podzoly kambické a rašeliny.
Lesnická typologie: Zastoupeny jsou lesní typy 7. až 9. LVS, konkrétně jsou to: 7R2 (kyselá rašelinná smrčina borůvková), 8S1 (svěží smrčina šťavelová), 8V3 (podmáčená smrčina potoční), 8G3 (podmáčená smrčina třtinová), 8R1(vrchovištní smrčina suchopýrová), 8R3 (vrchovištní smrčina borůvková) a 9R1 (vrchovištní kleč).  

Biota:

Dominantním typem vegetace Rašeliniště Jizerky jsou rašelinné smrčiny (L9.2A), které zaujímají biotopy jak na okrajích přechodových rašelinišť a vrchovišť v pánevní poloze, tak podmáčené zrašelinělé lokality podél vodních toků. V místech s méně vyvinutou vrstvou rašeliny je střídají smrčiny podmáčené (L9.2 B).
Vrchoviště s klečí (Pinus mugo) (R3.2), přechodová rašeliniště (R2.3) a otevřená vrchoviště (R3.1) tvoří spolu s výše uvedenými rašelinnými a podmáčenými smrčinami velmi cennou mozaiku přírodních biotopů, které představují hlavní předmět ochrany tohoto území.
Na okolních svazích Středního Jizerského a Vlašského hřebene se vyskytují horské třtinové smrčiny (L9.1), které však byly značně postiženy ekologickou katastrofou na přelomu 70. a 80. let. Proto se také často jedná o mladé smrkové porosty (20-30 let), které místy obsahují i příměs náhradních dřevin (zej. smrk pichlavý).
Vysoký podíl mají v navrženém přírodním komplexu horské smilkové trávníky (T2.3B), jejichž chudší formy se vyskytují v údolní části osady Jizerka navazující na vlastní Rašeliniště Jizerky.  

Kvalita a význam:

Rašeliniště Jizerky je v současné době chráněno v kategorii národní přírodní rezervace, což svědčí o jeho významu minimálně na celorepublikové úrovni.
Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších komplexů rašelinišť (zej. vrchovištního typu) s významným podílem přirozeného bezlesí, klečových porostů a rašelinných smrčin v Jizerských horách.
Inverzní charakter lokality umožnil přirozený výskyt porostů s převahou smrku ztepilého (Picea abies). Některé z nich lze považovat za pravděpodobně původní.
Řada přirozených bezlesí zejména rašelinných luk (např. Klugeho louka je největší vrchovištní loukou v Jizerských horách) hostí mozaiku společenstev svazů Sphagno recurvi-Caricion canescentis, Leuko-Scheuchzerion palustris, Sphagnion medii a Oxycocco-Ericion.
Výskyt vzácných a ohrožených rostlinných společenstev, zejména as. Drepanoclado fluitantis-Caricetum limosae, Scheuchzerio palustris-Sphagnetum cuspidati, Scirpo austriaci-Sphagnetum papillosi (resp. Eriophoro-Trichophoretum caespitosi) na velkých plochách.
Vzácná rašeliništní květena zastoupená především druhy vřesovec čtyřřadý (Erica tetralix), jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina), plavuňka zaplavovaná (Lycopodiella inundata), blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris). Vyskytuje se zde i řada zvláště chráněných druhů rostlin a druhů červeného seznamu ohrožené květeny ČR.
Původní populace dvou vzácných jizerskohorských dřevin – břízy karpatské (Betula carpatica) a jalovce obecného prostředního (Juniperus communis subsp. alpina).
Ekosystém štěrkovitých náplavů Jizerky a jejich přítoků s mozaikou převážně travnatých rostlinných společenstev.
Význačná fauna bezobratlých s řadou reliktních druhů (pavouci, motýli, brouci). Z obratlovců je významná zejména stálá populace silně ohroženého tetřívka obecného (Tetrao tetrix) a hnízdní výskyt bekasiny otavní (Gallinago gallinago).  

Zranitelnost:

Dlouhodobým problémem negativně ovlivňujícím vegetaci je acidifikace prostředí způsobená letitým působením imisí. Radikální změny struktury lesních porostů způsobené nejméně dvěma stoletími lesního hospodaření vedly spolu s imisním zatížením a kalamitním výskytem hmyzích škůdců k velkoplošnému rozpadu lesních ekosystémů na náhorní plošině Jizerských hor. Tyto porosty byly následně holosečně odtěženy, čímž vznikly rozsáhlé imisní holiny. Rašeliniště Jizerky bylo těmito událostmi také postiženo, avšak díky statutu tehdejší státní přírodní rezervace tu nebyly odumírající porosty odtěženy. Dnes tyto fragmenty lesa poskytují mnohem lepší podmínky pro znovuzalesnění než zmíněné holiny.
Imisní zátěž, i přes výrazné snížení, stále negativně ovlivňuje rozšíření a diversitu zejména mechorostů a lišejníků, a ale i zdravotní stav lesních porostů.
Území je ovlivněno někdejšími výsadbami smrkových (Picea pungens) a borových exot (Pinus mugo, P. rotundata, P.contorta) a zjednodušenou věkovou, druhovou i prostorovou strukturou porostů (stejnověké, jednoetážové monokultury smrku). Právě nepůvodní borovice kleč a blatka můžou negativně působit na místní genové zdroje jizerskohorské kleče.
Pro obnovu lesa v takovéto lokalitě je bezpodmínečně nutné použití autochtonního sadebního materiálu, jelikož domácí sorty lesních dřevin jsou nejlépe adaptovány na místní přírodní prostředí.
Další nebezpečí, které může lokalitu teoreticky ohrozit, je i odvodňování zamokřených stanovišť a pokusy o zalesňování přirozených bezlesí, což snad díky stávající úrovni ochrany nenastane.
Velké škody způsobují nadměrné stavy zvěře - okus a vytloukání mladých stromů a sešlap, kaliště a eutrofizace na přechodových rašeliništích a vrchovištích. Veškeré výsadby je proto nutno nákladně ochraňovat před zvěří (oplocenky, individuální ochrany).
V zájmu ochrany přírody je nutné účinně usměrňovat turisticko-sportovní využívání krajiny.  

Management:

Management uveden ve výčtu zastoupených biotopů.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

 

Stanoviště - přehled

 

Celková rozloha lokality: % ha: 263.5663
Z toho prioritních naturových biotopů: 51.44 135.5831
Z toho neprioritních naturových biotopů: 29.22 77.017
Z toho ostatních přírodních biotopů: 1.01 2.6814
Z toho X biotopů: 18.31 48.2848
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0  

 

Naturové biotopy:

 

  Stanoviště/Biotop Rozloha (ha) Podíl (%) R/Z/G Předmět ochrany
4030 Evropská suchá vřesoviště 0.5572 0.21 B/A/-  
  T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez výskytu jalovce obecného (Juniperus communis) 0.5572 0.21 B/A/-  
6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 32.6958 12.40 C/B/C Ano
  T2.3A Podhorské až horské smilkové trávníky s jalovcem
Management: Bezzásahový režim.
0.6559 0.24 C/B/C  
  T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce
Management: Odstraňování nadzemní biomasy pravidelnou nebo občasnou sečí, posečenou biomasu sklidit.
32.0399 12.15 C/B/C  
7110 Aktivní vrchoviště 7.4937 2.84 A/A/A Ano
  R3.1 Otevřená vrchoviště
Management: Bezzásahový režim.
5.8942 2.23 A/A/A  
  R3.3 Vrchovištní šlenky
Management: Bezzásahový režim.
1.5995 0.60 A/A/A  
7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 19.3446 7.33 B/B/B Ano
  R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště 0.5723 0.21 B/C/C  
  R2.3 Přechodová rašeliniště
Management: Bezzásahový režim.
18.7723 7.12 B/B/B  
91D0 Rašelinný les 95.3936 36.1 B/B/B Ano
  L10.1 Rašelinné březiny 0.1477 0.05 B/B/C  
  L9.2A Rašelinné smrčiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý, bříza karpatská) sadebním materiálem z místních zdrojů.
73.5266 27.89 B/B/B  
  R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo)
Management: Bezzásahový režim.
21.7193 8.24 A/A/B  
9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 57.1152 21.67 B/B/C Ano
  L9.1 Horské třtinové smrčiny
Management: Zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin (bříza, jeřáb) a buku, podsadby starých porostů (vždy ochránit před zvěří), prořezávky a probírky v mladých porostech.
30.7004 11.64 B/B/C  
  L9.2B Podmáčené smrčiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý, bříza karpatská) sadebním materiálem z místních zdrojů.
26.4148 10.02 B/B/B  

 

Ostatní přírodní biotopy

 

  Biotop Rozloha (ha) Podíl(%) R/Z
M1.7 Vegetace vysokých ostřic 1.7196 0.65 A/A
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců 0.0073 0.00 A/B
T1.5 Vlhké pcháčové louky 0.9545 0.36 B/B

 

Biotopy řady X

 

  Biotop Rozloha (ha) Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území 0.0004 0.00
X5 Intenzivně obhospodařované louky 0.4982 0.18
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami 28.2352 10.71
X10 Paseky s podrostem původního lesa 19.5510 7.41

 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Vlivy - vysvětlivky:

 

    Uvnitř/Vně Intenzita Plocha Ovlivnění
102 Sečení Uvnitř A 10 +
160 Lesní hospodářství všeobecně Uvnitř A 90 -
162 Umělé zalesňování Uvnitř B 25 -
403 Rozptýlené osídlení Uvnitř C 10 -
501 Stezky, cesty, cyklistické stezky Uvnitř B 10 -
502 Silnice, dálnice Uvnitř C 10 -
622 Pěší turistika, jízda na koni a nemotorizovaných vozidlech Uvnitř B 10 -
626 Běh na lyžích, sjezdové lyžování Uvnitř B 10 -
702 Znečištění vzduchu Uvnitř B 100 -
810 Odvodňování Vně B 40 -
952 Eutrofizace Uvnitř B 100 -
953 Okyselování Uvnitř A 100 -
974 Genetické znečištění Uvnitř B 30 -
976 Poškození zvěří Uvnitř A 90 -

 

Kraje a katastrální území:

 

Kraj Liberecký kraj:

Jizerka  

 

 

CZ0510415 - Rašeliniště Jizery

 

 

Rozloha:

396.7996 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:  
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°20'35'' v.d., 50°51'2'' s.š.
Nadmořská výška: 810 - 910 m n. m.

 

Mapa:

 

 

Poloha:

 

Rašeliniště Jizery se nachází v pánevní poloze na pravém břehu horního toku řeky Jizery - téměř od jejího pramene až po místa přibližně 850 m nad soutokem s říčkou Jizerkou. Severovýchodní hranici území tvoří státní hranice s Polskem.  

 

Ekotop:

 

Základní charakteristika: Toto území výjimečných hodnot představuje nejrozsáhlejší rašelinný komplex v celých Sudetech.
Geologie: Geologické podloží je tvořeno středně zrnitou porfyrickou žulou. Na většině území je však žulové podloží překryto kvartérními sedimenty – rašelinou a písčitými štěrky.
Geomorfologie: Území je součástí Jizerské hornatiny.
Reliéf: Z tohoto pohledu se jedná o plochou pánevní polohu s velmi malým spádem (805-875 m n. m.) ležící mezi Středním a Vysokým jizerským hřbetem.
Pedologie: Hlavním půdním typem v oblasti jsou podzoly kambické a rašelinné půdy.
Krajinná charakteristika: Jedinečná mozaika rašelinných a podmáčených smrčin, rašelinných bezlesí a porostů kleče.
Lesnická typologie: Zde vymezuje následující lesní typy: 8Z9 (jeřábová smrčina skeletová), 8K2 (kyselá smrčina třtinová), 8N3 (kamenitá kyselá smrčina borůvková), 8V3 (podmáčená smrčina potoční), 8G3 (podmáčená smrčina třtinová), 8R1 (vrchovištní smrčina suchopýrová), 8R3 (vrchovištní smrčina borůvková) a 9R1 (vrchovištní kleč).  

 

Biota:

 

Smrkové porosty jsou nejrozšířenějším typem vegetace, v současné době se však nachází v žalostném stavu. Jedná se především o rašelinné smrčiny (L9.2A, Sphagno-Piceetum), podmáčené smrčiny (L9.2B, Mastigobryo-Piceetum) a na sušších místech i třtinové smrčiny (L9.1, Calamagrostio villosae-Piceetum). Okrajově se vyskytují i horské papratkové smrčiny (L9.3).
Rašelinné společenstva jsou zastoupena na většině bezlesých ploch. Převažují přechodová rašeliniště (R2.3), vrchoviště s klečí (R3.2) a otevřená vrchoviště (R3.1), maloplošně jsou též zastoupeny vrchovištní šlenky (R3.3).
Vegetace náplavů je velmi zajímavým vegetačním typem, jedná se o sukcesní stádia z okruhu třídy Nardo-Callunetea. Tyto plochy jsou zmapovány jako podhorské až horské smilkové trávníky s jalovcem (T2.3A, v tomto případě jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina)), resp. bez jalovce (T2.3B).
V tekoucích vodách běžně roste makrofytní vegetace vodních toků (V4, as. Glycerietum fluitantis) s výskytem zevaru vzpřímeného přehlíženého (Sparganium erectum subsp. neglectum).  

 

Kvalita a význam:

 

Převážná část navrhovaného PK je již chráněna v rámci NPR Rašeliniště Jizery a PR Rybí loučky.
Zachovaly se zde původní populace rašeliništního a pánevního SM, které jsou nenahraditelným zdrojem reprodukčního materiálu pro obnovu lesa na obdobných biotopech i jinde.
Významné je též velké zastoupení přirozených bezlesí, která hostí rozmanitá rašelinná společenstva od vlastních vrchovišť až po přechodová rašeliniště.
Meandrující tok Jizery s mohutnými štěrkovými náplavy je rovněž unikátní a dodnes velmi aktivní. Četná jsou slepá ramena, většinou zazemněná a zarostlá vegetací.
Vzhledem ke konfiguraci terénu je charakteristické tzv. pánevní klima. Velmi časté jsou mrazy, které se odráží na vývoji vegetace (mrazové formy smrku).
Květena Rašeliniště Jizery je dosti bohatá (132 druhů). Vyskytují se zde druhy zákonem chráněné i druhy figurující v červeném seznamu, např.: bříza karpatská (Betula carpatica), jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), zdrojovka prameništní (Montia fontana s.l.), všivec lesní (Pedicularis sylvatica).
Fauna lokality je neméně významná, hlavně některé skupiny bezobratlých – motýli, střevlíkovití a potápníkovití brouci, a pavouci. Faunu obratlovců reprezentuje minimálně 60 druhů. Velmi významné je hnízdění některých ptáků, např. tetřívka obecného (Tetrao tetrix), bekasiny otavní (Gallinago gallinago), na polské straně jeřába popelavého (Grus grus).  

 

Zranitelnost:

 

Znečištění ovzduší v dnešní době, byť stále negativně ovlivňuje stav ekosystémů, není tak zásadní jako dříve. Začínají se však projevovat jeho "pozdní účinky" - acidifikace prostředí.
Některé smrkové porosty v okrajových částech území byly smýceny a nahrazeny porosty kulturními, nezřídka složenými z nepůvodních dřevin (např. alochtonní borovice kleč (Pinus mugo agg.) a smrk pichlavý (Picea pungens)). S tímto souvisí i nebezpečí znehodnocení genetického potenciálu domácí jizerskohorské kleče.
Dosti nepochopitelné jsou pokusy zalesnit některá přirozená bezlesí - výsadbami Pinus mugo na přechodových rašeliništích, případně Picea abies na štěrkových náplavech podél řeky.
Značné škody způsobuje trvale přemnožená zvěř: okus mladých stromků a rozdupávání, kaliště a eutrofizace především na přechodových rašeliništích a vrchovištích.  

 

Management:

 

Management uveden ve výčtu zastoupených biotopů.  

 

Možné střety zájmu:

 

Neuvedeno  

 

Stanoviště:

 

Stanoviště - přehled

 

Celková rozloha lokality: % ha: 396.7996
Z toho prioritních naturových biotopů: 48.58 192.7668
Z toho neprioritních naturových biotopů: 26.66 105.7922
Z toho ostatních přírodních biotopů: 1.81 7.1964
Z toho X biotopů: 21.10 83.7484
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0  

 

Naturové biotopy:

 

  Stanoviště/Biotop Rozloha (ha) Podíl (%) R/Z/G Předmět ochrany
4030 Evropská suchá vřesoviště 0.6084 0.15 B/A/-  
  T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin 0.6084 0.15 B/A/-  
6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 10.553 2.65 C/B/B Ano
  T2.3A Podhorské až horské smilkové trávníky s jalovcem
Management: Bezzásahový režim.
3.5277 0.88 C/A/A  
  T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce
Management: Bezzásahový režim.
7.0253 1.77 C/B/B  
6520 Horské sečené louky 0.3141 0.07 C/B/-  
  T1.2 Horské trojštětové louky 0.3141 0.07 C/B/-  
7110 Aktivní vrchoviště 7.1775 1.80 A/A/B Ano
  R3.1 Otevřená vrchoviště
Management: Bezzásahový režim.
5.6803 1.43 A/A/B  
  R3.3 Vrchovištní šlenky 1.4972 0.37 B/A/B  
7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 46.4843 11.71 A/A/A Ano
  R2.3 Přechodová rašeliniště
Management: Bezzásahový režim.
46.4843 11.71 A/A/A  
8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.2112 0.05 A/A/-  
  S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin 0.2112 0.05 A/A/-  
91D0 Rašelinný les 175.0363 44.1 B/B/A Ano
  L10.1 Rašelinné březiny 0.2111 0.05 A/A/C  
  L9.2A Rašelinné smrčiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý, bříza karpatská) sadebním materiálem z místních zdrojů.
135.3281 34.10 B/B/A  
  R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo)
Management: Bezzásahový režim.
39.4971 9.95 A/A/A  
9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 58.1742 14.66 C/B/B Ano
  L9.1 Horské třtinové smrčiny
Management: Zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin (bříza, jeřáb) a buku, podsadby starých porostů (vždy ochránit před zvěří), prořezávky a probírky v mladých porostech.
42.0736 10.60 C/B/B  
  L9.2B Podmáčené smrčiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý, bříza karpatská) sadebním materiálem z místních zdrojů.
15.5429 3.91 B/B/B  
  L9.3 Horské papratkové smrčiny 0.5577 0.14 B/A/C  

 

Ostatní přírodní biotopy

 

  Biotop Rozloha (ha) Podíl(%) R/Z
M1.5 Pobřežní vegetace potoků 0.7446 0.18 B/A
M1.7 Vegetace vysokých ostřic 4.4258 1.11 A/A
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace 0.0716 0.01 A/A
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců 0.2146 0.05 A/A
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců 0.0101 0.00 B/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty 0.0105 0.00 B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta 1.7192 0.43 B/A

 

Biotopy řady X

 

  Biotop Rozloha (ha) Podíl (%)
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla 0.5408 0.13
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami 40.0479 10.09
X10 Paseky s podrostem původního lesa 43.1597 10.87

 

 

 

Druhy - Rostliny:

 

Nejsou předmětem ochrany.  

 

Druhy - Živočichové:

 

Nejsou předmětem ochrany.  

 

Vlivy - vysvětlivky:

 

    Uvnitř/Vně Intenzita Plocha Ovlivnění
160 Lesní hospodářství všeobecně Uvnitř B 100 -
162 Umělé zalesňování Uvnitř B 25 -
702 Znečištění vzduchu Uvnitř A 100 -
810 Odvodňování Vně B 40 -
952 Eutrofizace Uvnitř A 100 -
953 Okyselování Uvnitř B 100 -
974 Genetické znečištění Uvnitř B 15 -
976 Poškození zvěří Uvnitř A 100 -

 

 

 

Kraje a katastrální území:

 

Kraj Liberecký kraj:

 

Bílý Potok pod Smrkem, Jizerka, Lázně Libverda     

  

CZ0510415 - Rašeliniště Jizery

Rozloha: 396.7996 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:  
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°20'35'' v.d., 50°51'2'' s.š.
Nadmořská výška: 810 - 910 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Rašeliniště Jizery se nachází v pánevní poloze na pravém břehu horního toku řeky Jizery - téměř od jejího pramene až po místa přibližně 850 m nad soutokem s říčkou Jizerkou. Severovýchodní hranici území tvoří státní hranice s Polskem.  

Ekotop:

Základní charakteristika: Toto území výjimečných hodnot představuje nejrozsáhlejší rašelinný komplex v celých Sudetech.
Geologie: Geologické podloží je tvořeno středně zrnitou porfyrickou žulou. Na většině území je však žulové podloží překryto kvartérními sedimenty – rašelinou a písčitými štěrky.
Geomorfologie: Území je součástí Jizerské hornatiny.
Reliéf: Z tohoto pohledu se jedná o plochou pánevní polohu s velmi malým spádem (805-875 m n. m.) ležící mezi Středním a Vysokým jizerským hřbetem.
Pedologie: Hlavním půdním typem v oblasti jsou podzoly kambické a rašelinné půdy.
Krajinná charakteristika: Jedinečná mozaika rašelinných a podmáčených smrčin, rašelinných bezlesí a porostů kleče.
Lesnická typologie: Zde vymezuje následující lesní typy: 8Z9 (jeřábová smrčina skeletová), 8K2 (kyselá smrčina třtinová), 8N3 (kamenitá kyselá smrčina borůvková), 8V3 (podmáčená smrčina potoční), 8G3 (podmáčená smrčina třtinová), 8R1 (vrchovištní smrčina suchopýrová), 8R3 (vrchovištní smrčina borůvková) a 9R1 (vrchovištní kleč).  

Biota:

Smrkové porosty jsou nejrozšířenějším typem vegetace, v současné době se však nachází v žalostném stavu. Jedná se především o rašelinné smrčiny (L9.2A, Sphagno-Piceetum), podmáčené smrčiny (L9.2B, Mastigobryo-Piceetum) a na sušších místech i třtinové smrčiny (L9.1, Calamagrostio villosae-Piceetum). Okrajově se vyskytují i horské papratkové smrčiny (L9.3).
Rašelinné společenstva jsou zastoupena na většině bezlesých ploch. Převažují přechodová rašeliniště (R2.3), vrchoviště s klečí (R3.2) a otevřená vrchoviště (R3.1), maloplošně jsou též zastoupeny vrchovištní šlenky (R3.3).
Vegetace náplavů je velmi zajímavým vegetačním typem, jedná se o sukcesní stádia z okruhu třídy Nardo-Callunetea. Tyto plochy jsou zmapovány jako podhorské až horské smilkové trávníky s jalovcem (T2.3A, v tomto případě jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina)), resp. bez jalovce (T2.3B).
V tekoucích vodách běžně roste makrofytní vegetace vodních toků (V4, as. Glycerietum fluitantis) s výskytem zevaru vzpřímeného přehlíženého (Sparganium erectum subsp. neglectum).  

Kvalita a význam:

Převážná část navrhovaného PK je již chráněna v rámci NPR Rašeliniště Jizery a PR Rybí loučky.
Zachovaly se zde původní populace rašeliništního a pánevního SM, které jsou nenahraditelným zdrojem reprodukčního materiálu pro obnovu lesa na obdobných biotopech i jinde.
Významné je též velké zastoupení přirozených bezlesí, která hostí rozmanitá rašelinná společenstva od vlastních vrchovišť až po přechodová rašeliniště.
Meandrující tok Jizery s mohutnými štěrkovými náplavy je rovněž unikátní a dodnes velmi aktivní. Četná jsou slepá ramena, většinou zazemněná a zarostlá vegetací.
Vzhledem ke konfiguraci terénu je charakteristické tzv. pánevní klima. Velmi časté jsou mrazy, které se odráží na vývoji vegetace (mrazové formy smrku).
Květena Rašeliniště Jizery je dosti bohatá (132 druhů). Vyskytují se zde druhy zákonem chráněné i druhy figurující v červeném seznamu, např.: bříza karpatská (Betula carpatica), jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), zdrojovka prameništní (Montia fontana s.l.), všivec lesní (Pedicularis sylvatica).
Fauna lokality je neméně významná, hlavně některé skupiny bezobratlých – motýli, střevlíkovití a potápníkovití brouci, a pavouci. Faunu obratlovců reprezentuje minimálně 60 druhů. Velmi významné je hnízdění některých ptáků, např. tetřívka obecného (Tetrao tetrix), bekasiny otavní (Gallinago gallinago), na polské straně jeřába popelavého (Grus grus).  

Zranitelnost:

Znečištění ovzduší v dnešní době, byť stále negativně ovlivňuje stav ekosystémů, není tak zásadní jako dříve. Začínají se však projevovat jeho "pozdní účinky" - acidifikace prostředí.
Některé smrkové porosty v okrajových částech území byly smýceny a nahrazeny porosty kulturními, nezřídka složenými z nepůvodních dřevin (např. alochtonní borovice kleč (Pinus mugo agg.) a smrk pichlavý (Picea pungens)). S tímto souvisí i nebezpečí znehodnocení genetického potenciálu domácí jizerskohorské kleče.
Dosti nepochopitelné jsou pokusy zalesnit některá přirozená bezlesí - výsadbami Pinus mugo na přechodových rašeliništích, případně Picea abies na štěrkových náplavech podél řeky.
Značné škody způsobuje trvale přemnožená zvěř: okus mladých stromků a rozdupávání, kaliště a eutrofizace především na přechodových rašeliništích a vrchovištích.  

Management:

Management uveden ve výčtu zastoupených biotopů.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality: % ha: 396.7996
Z toho prioritních naturových biotopů: 48.58 192.7668
Z toho neprioritních naturových biotopů: 26.66 105.7922
Z toho ostatních přírodních biotopů: 1.81 7.1964
Z toho X biotopů: 21.10 83.7484
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0  

Naturové biotopy:

  Stanoviště/Biotop Rozloha (ha) Podíl (%) R/Z/G Předmět ochrany
4030 Evropská suchá vřesoviště 0.6084 0.15 B/A/-  
  T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin 0.6084 0.15 B/A/-  
6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 10.553 2.65 C/B/B Ano
  T2.3A Podhorské až horské smilkové trávníky s jalovcem
Management: Bezzásahový režim.
3.5277 0.88 C/A/A  
  T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce
Management: Bezzásahový režim.
7.0253 1.77 C/B/B  
6520 Horské sečené louky 0.3141 0.07 C/B/-  
  T1.2 Horské trojštětové louky 0.3141 0.07 C/B/-  
7110 Aktivní vrchoviště 7.1775 1.80 A/A/B Ano
  R3.1 Otevřená vrchoviště
Management: Bezzásahový režim.
5.6803 1.43 A/A/B  
  R3.3 Vrchovištní šlenky 1.4972 0.37 B/A/B  
7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 46.4843 11.71 A/A/A Ano
  R2.3 Přechodová rašeliniště
Management: Bezzásahový režim.
46.4843 11.71 A/A/A  
8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.2112 0.05 A/A/-  
  S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin 0.2112 0.05 A/A/-  
91D0 Rašelinný les 175.0363 44.1 B/B/A Ano
  L10.1 Rašelinné březiny 0.2111 0.05 A/A/C  
  L9.2A Rašelinné smrčiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý, bříza karpatská) sadebním materiálem z místních zdrojů.
135.3281 34.10 B/B/A  
  R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo)
Management: Bezzásahový režim.
39.4971 9.95 A/A/A  
9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 58.1742 14.66 C/B/B Ano
  L9.1 Horské třtinové smrčiny
Management: Zvyšování podílu melioračních a zpevňujících dřevin (bříza, jeřáb) a buku, podsadby starých porostů (vždy ochránit před zvěří), prořezávky a probírky v mladých porostech.
42.0736 10.60 C/B/B  
  L9.2B Podmáčené smrčiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý, bříza karpatská) sadebním materiálem z místních zdrojů.
15.5429 3.91 B/B/B  
  L9.3 Horské papratkové smrčiny 0.5577 0.14 B/A/C  

Ostatní přírodní biotopy

  Biotop Rozloha (ha) Podíl(%) R/Z
M1.5 Pobřežní vegetace potoků 0.7446 0.18 B/A
M1.7 Vegetace vysokých ostřic 4.4258 1.11 A/A
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace 0.0716 0.01 A/A
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců 0.2146 0.05 A/A
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců 0.0101 0.00 B/B
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod - ostatní porosty 0.0105 0.00 B/B
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta 1.7192 0.43 B/A

Biotopy řady X

  Biotop Rozloha (ha) Podíl (%)
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla 0.5408 0.13
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami 40.0479 10.09
X10 Paseky s podrostem původního lesa 43.1597 10.87

 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Vlivy - vysvětlivky:

    Uvnitř/Vně Intenzita Plocha Ovlivnění
160 Lesní hospodářství všeobecně Uvnitř B 100 -
162 Umělé zalesňování Uvnitř B 25 -
702 Znečištění vzduchu Uvnitř A 100 -
810 Odvodňování Vně B 40 -
952 Eutrofizace Uvnitř A 100 -
953 Okyselování Uvnitř B 100 -
974 Genetické znečištění Uvnitř B 15 -
976 Poškození zvěří Uvnitř A 100 -

 

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Bílý Potok pod Smrkem, Jizerka, Lázně Libverda  

 

CZ0510403 - Quarré

Rozloha: 2.3924 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:  
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°16'57'' v.d., 50°51'31'' s.š.
Nadmořská výška: 901 - 903 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Quarré se nachází na temeni Plochého vrchu (939 m n. m.), tzn. cca 350 m jižně od rozcestí Předěl a 1,8 km severně od Smědavy.  

Ekotop:

Základní charakteristika: Lokalita Quarré zahrnuje rašelinnou louku s rašelinnou smrčinou ležící na hlavním evropském rozvodí mezi Baltským a Severním mořem.
Geologie: Horninové podloží tvoří výrazně porfyrická, středně zrnitá žula až granodiorit. V nadloží je vyvinuta mocná vrstva rašeliny.
Geomorfologie: Lokalita je součástí Jizerské hornatiny.
Reliéf: Jedná se o vrcholovou partii Plochého vrchu, který se nachází na severozápadním konci Středního jizerského hřebene. Severozápadní svahy prudce spadají do Šindelového dolu, zatímco ostatní svahy jsou relativně pozvolné, což je charakteristické pro náhorní plošinu Jizerský hor.
Pedologie: Půdní horizont tvoří převážně rašeliny.
Lesnická typologie: Zastoupeny jsou lesní typy 7. a 8. LVS, konkrétně jsou to: 7R2 (kyselá rašelinná smrčina borůvková), 8R1(vrchovištní smrčina suchopýrová) a 8G3 (podmáčená smrčina třtinová).
Krajinná charakteristika: Rašelinná louka a okolní rašelinná smrčina se rozkládají na temeni Plochého vrchu, který porůstají mladé kultury smrku ztepilého příp. i náhradních dřevin (smrk pichlavý).  

Biota:

Náhorní vrchoviště obklopuje velmi mladá a zakrslá rašelinná smrčina (L9.2A), porost jen do 2 m výšky, s omezeným ekologickým účinkem.
Vlastní náhorní vrchoviště tvoří mozaika následujících biotopů:
Přechodového rašeliniště s dominantním Molinia caerulea (cf. Polytricho communis-Molinietum caeruleae (R2.3); otevřeného vrchoviště (R3.1) v jádrové části louky - as. Sphagno-Caricetum pauciflorae s hoj. vřesem obecným (Calluna vulgaris), dále o. chudokvětou (Carex pauciflora), kyhankou sivolistou (Andromeda polifolia), šichou černou (Empetrum nigrum), vlochyní bahenní (Vaccinium uliginosum), rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) aj., maloplošně i Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi; a vrchovištních šlenků (R3.3) s různými společenstvy z okruhu sv. Leuko-Scheuchzerion; na několika místech ostřice bažinná (Carex limosa) i blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris), dále suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), Drepanocladus fluitans.  

Kvalita a význam:

Vyhraněné ombrogenní vrchoviště situované na vrcholové plošině izolovaného kopce, svého druhu ojedinělá lokalita v Jizerských horách. Relativně velké přirozené bezlesí s mozaikou zachovalých vrchovištních společenstev, včetně vegetace šlenků svazu Leuko-Scheuchzerion, mj. se stabilní populací blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris). Lokalita je ohrožená dřívějším rozpadem a vytěžením okolního lesa.  

Zranitelnost:

Lokalita se nachází v oblasti silně zasažené imisemi a hmyzími kalamitami na přelomu 70. a 80. let minulého století. Lesní porosty ve svazích Plochého vrchu byly z důvodu silného poškození takřka beze zbytku vytěženy a nahrazeny smíšenými kulturami smrku ztepilého a smrku pichlavého. Vytěžena byla i rašelinná smrčina tvořící úzký lem náhorního vrchoviště – v současnosti zde probíhá poměrně bohatá přirozená obnova porostu z původního genofondu smrku. Samotné vrchoviště bylo porostlé četnými zakrslými smrky, které povětšinou uhynuly a jen pozvolna regenerují. Acidifikace a eutrofizace zřejmě narušila i strukturu vrchovištních společenstev, zejména pokud jde o zastoupení mechorostů a řas v rašelinných jezírkách. Odlesnění přilehlých svahů a změněná srážková bilance posledních let přinášejí riziko vysychání vrchoviště a šíření bezkolence modrého (Molinia caerulea) na úkor typických společenstev svazu Sphagnion medii s ostřicí chudokvětou (Carex pauciflora), suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum) aj. Lokalita byla poškozována jelení zvěří, která zde měla přirozené shromaždiště. Po jejím oplocení (nedávno opraveném) tento negativní vliv ustal.  

Management:

Management uveden ve výčtu zastoupených biotopů.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality: % ha: 2.3924
Z toho prioritních naturových biotopů: 74.77 1.789
Z toho neprioritních naturových biotopů: 25.19 0.6028
Z toho ostatních přírodních biotopů: 0  
Z toho X biotopů: 0.02 0.0005
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0  

Naturové biotopy:

  Stanoviště/Biotop Rozloha (ha) Podíl (%) R/Z/G Předmět ochrany
7110 Aktivní vrchoviště 0.3246 13.5 A/A/C Ano
  R3.1 Otevřená vrchoviště
Management: Bezzásahový režim.
0.2782 11.62 A/A/C  
  R3.3 Vrchovištní šlenky
Management: Bezzásahový režim.
0.0464 1.93 B/B/C  
7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.6028 25.19 B/A/C Ano
  R2.3 Přechodová rašeliniště
Management: Bezzásahový režim.
0.6028 25.19 B/A/C  
91D0 Rašelinný les 1.4644 61.21 B/B/C Ano
  L9.2A Rašelinné smrčiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý, bříza karpatská?) sadebním materiálem z místních zdrojů. Obnova oplocení.
1.4644 61.21 B/B/C  

Biotopy řady X

  Biotop Rozloha (ha) Podíl (%)
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami 0.0001 0.00
X10 Paseky s podrostem původního lesa 0.0004 0.01

 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Vlivy - vysvětlivky:

    Uvnitř/Vně Intenzita Plocha Ovlivnění
160 Lesní hospodářství všeobecně Uvnitř B 100 -
702 Znečištění vzduchu Vně A 100 -
810 Odvodňování Uvnitř B 100 -
920 Vysychání Uvnitř B 100 -
952 Eutrofizace Uvnitř B 100 -
953 Okyselování Uvnitř A 100 -

 

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Bílý Potok pod Smrkem  

 

CZ0510405 - Bukovec

Rozloha: 120.3492 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:  
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°21'32'' v.d., 50°48'46'' s.š.
Nadmořská výška: 746 - 953 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Čedičový kužel Bukovce (1005 m n. m.), jádro stejnojmenného přírodního komplexu, se tyčí nad jihovýchodním okrajem osady Jizerka. Do popisovaného území též patří louky v jihovýchodní části osady a smrkové porosty na jihovýchodních svazích Bukovce.  

Ekotop:

Geologie: Vlastní Bukovec tvoří třetihorní výlev olivinického nefelinitu. Zbytek území se nachází na žulovém podloží.
Geomorfologie: Lokalita se nachází v České tabuli a její podsoustavě Jizerské tabuli. Charakteristický je její plochý povrch se suky a mělkými sníženinami. Sklání se od severu k jihu.
Reliéf: Charakteristickým tvarem reliéfu je čedičový kužel hory Bukovce, který vyčnívá nad okolní oblé hřbety náhorního plató Jizerských hor. Směrem k severozápadu vyznívá do ploché pánve Rašeliniště Jizerky. Naopak severní a severovýchodní úbočí prudce klesají k říčce Jizerce. Četná jsou kamenná pole a skalní výchozy.
Pedologie: který umožňuje vznik relativně bohatých rendzin a kambizemí. Úživnost substrátu způsobuje zvrat vegetační stupňovitosti.
Krajinná charakteristika: Dominantu krajiny tvoří bezesporu hora Bukovec s cennými lesními porosty, na jejímž severozápadním úpatí se rozprostírá osada Jizerka s typickou zástavbou rozesetou po horských loukách.
Lesnická typologie: V přírodním komplexu se vyskytují lesní typy 6.-8. LVS, konkrétně se jedná o následující: 6A3 (klenosmrková bučina kapradinová (s mléčivcem)), 6Z8 (zakrslá smrková bučina živná), 6S4 (svěží smrková bučina ochuzená), 6R1 (svěží rašelinná smrčina šťavelová), 6V2 (vlhká smrková bučina devětsilová), 7R2 (kyselá rašelinná smrčina borůvková), 7T2 (podmáčená chudá jedlová smrčina prutnatcová), 7S1 (svěží buková smrčina šťavelová se třtinou chloupkatou), 7P1 (kyselá jedlová smrčina třtinová), 7G3 (podmáčená jedlová smrčina třtinová), 7N1 (kamenitá kyselá buková smrčina s kapradí osténkatou a třtinou chloupkatou), 7K3 (kyselá buková smrčina třtinová), 7R3 (kyselá rašelinná smrčina bezkolencová), 8G3 (podmáčená smrčina třtinová) a 8R1 (vrchovištní smrčina suchopýrová).
Navržené území zahrnuje čedičový vrchol se zbytky původních horských bukových porostů a suťových lesů, cenné louky na severozápadním úpatí a smrčiny na jihovýchodním úbočí.  

Biota:

Význam lokality tkví ve výskytu cenných lesních společenstev (horské klenové bučiny (L5.2), suťové lesy (L4), květnaté bučiny (L5.1)) i společenstev lučních (horské smilkové trávníky (T2.3B), vlhké pcháčové louky (T1.5) a vlhká tužebníková lada (T1.6)). Pestrost území doplňuje celá řada maloplošných biotopů: lesní prameniště bez tvorby pěnovců (R1.4), nevápnitá mechová slatiniště (R2.2) a subalpínské vysokobylinné a kapradinové nivy (A4.2 a A4.3).
Na popisované lokalitě mají vysoký podíl i různé typy smrčin: horské třtinové a podmáčené příp. rašelinné (L9.1, L9.2B resp. A). Místní výskyt horské papratkové smrčiny (L9.3) na čedičovém podkladě je v českých zemích ojedinělý.  

Kvalita a význam:

Bukovec patří svojí polohou, geologickou stavbou a specifickými klimatickými podmínkami k největším přírodovědeckým zvláštnostem Jizerských hor.
Podstatný podíl v území zaujímají lesní porosty, z nichž nejcennější jsou květnaté bučiny, klenové bučiny a suťové lesy na severovýchodních až jihovýchodních svazích. Na závětrné straně (východní) se díky výraznému anemoorografickému systému vyvinula nejcennější rostlinná společenstva.
Luční společenstva na Bukovci rovněž patří k nejhodnotnějším a druhově nejbohatším v Jizerských horách.
Prolínají se zde typicky horské prvky s druhy teplejších pahorkatin.
Z hlediska počtu druhů rostlin a živočichů patří k lokalitám s nejvyšší druhovou rozmanitostí v Jizerských horách. V současné době je zde potvrzen výskyt 16 zvláště chráněných druhů rostlin, např. kropenáč vytrvalý (Swertia perennis) a všivec lesní (Pedicularis sylvatica), hořec tolitovitý (Pneumonanthe asclepiadea), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) a 22 druhů z červeného seznamu.
V zastíněných sutích přežívá reliktní fauna bezobratlých živočichů se vzácnými druhy brouků.  

Zranitelnost:

Odumírání lesních porostů v 70. a 80. letech XX. století, které bylo způsobeno dlouhodobou imisní zátěží, obalečovou kalamitou a minimálně dvousetletým lesnickým hospodařením, se nevyhnulo ani Bukovci.
Jakékoli odlesnění představuje vzhledem k příkrosti svahů Bukovce reálné nebezpečí eroze značných rozměrů.
Imisní zátěž dodnes negativně ovlivňuje zdravotní stav lesních porostů.
Velké škody způsobují nadměrné stavy zvěře - okus a vytloukání. Veškeré výsadby je proto nutné nákladně ochraňovat před zvěří (oplocenky, individuální ochrany).
V zájmu ochrany přírody je nutné účinně usměrňovat turisticko-sportovní využití krajiny.
Lučním společenstvům hrozí v případě porušení kontinuity hospodaření degradace a eutrofizace.  

Management:

L9.1 (L9.3) - Aktivní výchova mladých porostů, zavádění listnatých dřevin (jeřáb obecný, buk lesní), podsadby a výsadby sadebním materiálem z místních zdrojů.
L5.2, L4, L5.1 - Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (buk lesní, javor klen, jilm horský, jedle bělokorá, lípy, smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů.
L9.2B, L9.2A - Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů.
T2.3B, T1.5 - Pravidelná seč s úklidem biomasy.
R2.3, R2.2, T1.6, A4.3, A4.2 - Bezzásahový režim.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality: % ha: 120.3492
Z toho prioritních naturových biotopů: 21.97 26.4518
Z toho neprioritních naturových biotopů: 58.71 70.6637
Z toho ostatních přírodních biotopů: 10.16 12.2357
Z toho X biotopů: 8.83 10.6297
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0  

Naturové biotopy:

  Stanoviště/Biotop Rozloha (ha) Podíl (%) R/Z/G Předmět ochrany
6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 16.17 13.43 B/A/B Ano
  T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce
Management: Pravidelná seč s úklidem biomasy.
16.1700 13.43 B/A/B  
6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně 1.0984 0.91 B/A/C Ano
  A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy
Management: Bezzásahový režim.
0.1126 0.09 B/B/C  
  A4.3 Subalpínské kapradinové nivy
Management: Bezzásahový režim.
0.5025 0.41 B/A/C  
  T1.6 Vlhká tužebníková lada
Management: Pravidelná seč s úklidem biomasy.
0.4833 0.40 C/A/C  
6520 Horské sečené louky 1.5048 1.25 B/A/-  
  T1.2 Horské trojštětové louky 1.5048 1.25 B/A/-  
7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 9.6437 8.01 B/B/B Ano
  R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště
Management: Bezzásahový režim.
4.1747 3.46 B/B/B  
  R2.3 Přechodová rašeliniště
Management: Bezzásahový režim.
5.4690 4.54 B/B/B  
9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 3.8287 3.18 A/A/C Ano
  L5.1 Květnaté bučiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (buk lesní, javor klen, jilm horský, jedle bělokorá, lípy, smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů.
3.8287 3.18 A/A/C  
9140 Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 13.6915 11.37 B/B/B Ano
  L5.2 Horské klenové bučiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (buk lesní, javor klen, jilm horský, jedle bělokorá, lípy, smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů.
13.6915 11.37 B/B/B  
9180 Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích 5.4608 4.53 A/A/B Ano
  L4 Suťové lesy
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (buk lesní, javor klen, jilm horský, jedle bělokorá, lípy, smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů.
5.4608 4.53 A/A/B  
91D0 Rašelinný les 4.821 4.00 C/C/C Ano
  L9.2A Rašelinné smrčiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů.
4.8210 4.00 C/C/C  
9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 40.8966 33.98 B/B/B Ano
  L9.1 Horské třtinové smrčiny
Management: Aktivní výchova mladých porostů, zavádění listnatých dřevin (jeřáb obecný, buk lesní), podsadby a výsadby sadebním materiálem z místních zdrojů.
28.1592 23.39 B/B/B  
  L9.2B Podmáčené smrčiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů.
12.3316 10.24 C/B/B  
  L9.3 Horské papratkové smrčiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů.
0.4058 0.33 B/B/C  

Ostatní přírodní biotopy

  Biotop Rozloha (ha) Podíl(%) R/Z
M1.7 Vegetace vysokých ostřic 0.3547 0.29 A/A
M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace 0.8538 0.70 A/A
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců 0.0606 0.05 A/A
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců 0.9319 0.77 A/A
S1.4 Vysokobylinná vegetace zazemněných drolin 0.2750 0.22 A/A
S1.5 Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum) 0.0500 0.04 B/A
T1.5 Vlhké pcháčové louky 9.7093 8.06 B/A
V4B Makrofytní vegetace vodních toků - stanoviště s potenciálním výskytem makrofyt nebo se zjevně přirozeným či přírodě blízkým charakterem koryta 0.0004 0.00 C/B

Biotopy řady X

  Biotop Rozloha (ha) Podíl (%)
X1 Urbanizovaná území 0.1918 0.15
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla 0.2627 0.21
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami 4.2585 3.53
X9B Lesní kultury s nepůvodními listnatými dřevinami 0.6946 0.57
X10 Paseky s podrostem původního lesa 5.2221 4.33

 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Vlivy - vysvětlivky:

    Uvnitř/Vně Intenzita Plocha Ovlivnění
102 Sečení Uvnitř B 15 +
160 Lesní hospodářství všeobecně Uvnitř B 65 0
403 Rozptýlené osídlení Uvnitř B 15 0
501 Stezky, cesty, cyklistické stezky Uvnitř B 10 -
502 Silnice, dálnice Uvnitř B 10 -
605 Jízdárna Uvnitř B 5 0
622 Pěší turistika, jízda na koni a nemotorizovaných vozidlech Uvnitř B 10 -
626 Běh na lyžích, sjezdové lyžování Uvnitř B 10 0
702 Znečištění vzduchu Uvnitř A 100 -
810 Odvodňování Uvnitř B 25 -
900 Eroze Uvnitř B 25 -
953 Okyselování Uvnitř A 100 -
976 Poškození zvěří Uvnitř A 65 -

 

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Jizerka, Polubný  

 

CZ0510408 - Smědava

Rozloha: 41.2445 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:  
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°16'43'' v.d., 50°50'10'' s.š.
Nadmořská výška: 850 - 920 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Prameniště jižně od Smědavy, na rozvodí Hnědé Smědé a Černé Desné. Nadmořská výška lokality činí přibližně 850-900 m.  

Ekotop:

Základní charakteristika: Zrašelinělé úžlabiny s vrchovištěm U Studánky a východní úpatí hory Jizery (1122 m n. m.) s přechodem horských bučin do klimaxových smrčin.
Geologie: Horninové podloží tvoří výrazně porfyrická, hrubě a středně zrnitá biotitická žula krkonošsko-jizerského masívu. Kvartérní pokryv představují ložiska přechodové až vrchovištní rašeliny se slabě vyvinutými podložními písčitými deluvii.
Geomorfologie: Lokalita je součástí Jizerské hornatiny.
Reliéf: Severojižní osu území tvoří ploché pramenné úžlabiny na rozvodí Hnědé Smědé (na severu) a Černé Desné (na jihu). Na západě zasahuje nejnižší stupeň východního úbočí hory Jizery.
Pedologie: Hlavním půdním typem v oblasti jsou podzoly kambické.
Krajinná charakteristika: Relativně zachovalé přírodní biotopy v okolí nejvyššího bodu silnice Bílý Potok-Souš obklopené komplexy mladých lesů a pasek po imisní katastrofě z 80. let. Pohledovou dominantou je hora Jizera, s příkrým východním svahem pokrytým balvanovými rozpady a silně poškozenými zbytky původních smrčin, níže přecházejících do horských bučin.
Lesnická typologie: V uvedeném území jsou zastoupeny lesní typy 6.- 8. LVS, 6R1 (svěží rašelinná smrčina šťavelová), 7R2 (kyselá rašelinná smrčina borůvková), 7K3 (kyselá buková smrčina třtinová), 7N1 (kamenitá kyselá buková smrčina s kapradí osténkatou a třtinou chloupkatou), 8R1(vrchovištní smrčina suchopýrová), 8R3 (vrchovištní smrčina borůvková) a 8G3 (podmáčená smrčina třtinová).  

Biota:

Dominantními biotopy jsou rašelinné a podmáčené smrčiny (L9.2A a L9.2B) na rozvodí výše uvedených vodotečí. Jedná se dílem o zapojené porosty středního věku, dílem o velmi mladé a často nezapojené kultury až mlaziny smrku ztepilého, místy s příměsí nepůvodní kleče, smrku pichlavého, vzácněji borovice pokroucené. Nejcennější část komplexu představuje vrchoviště U Studánky (R3.1) v jižní části území. Jedná se o zřetelně ohraničenou rašelinnou „louku“ s dobře vyvinutými společenstvy svazu Sphagnion medii a s četnými drobnými šlenky (R3.3). Loučka je řídce porostlá zakrslými smrčky, významnější květenu tvoří mj. kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), šicha černá (Empetrum nigrum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum). V okolních smrčinách se dále nachází několik drobných bezlesí s druhově chudými společenstvy přechodových rašelinišť (R2.3). Západní část lokality tvoří fragmenty horských smrkových bučin (L5.4) s náznaky papratkové smrčiny (L9.3). Společenstva těchto typů jsou přítomna i výše ve svazích Jizery, kde však byla většinou silně poškozena až zničena imisemi.  

Kvalita a význam:

Ekologicky významný menší komplex rašelinných a podmáčených smrčin s hodnotným vrchovištěm U Studánky. Toto vrchoviště není dosud chráněno formou maloplošného zvláště chráněného území, což se odráží i na dosavadním způsobu hospodaření v okolních lesích.  

Zranitelnost:

Podobně jako další lokality v centrální části Jizerských hor, bylo i toto území zasaženo imisními škodami, gradacemi hmyzích škůdců a následnou živelnou těžbou dřeva zejména v 1. polovině 80. let. Vzhledem k menší míře poškození zde však byla významná část lesa zachována, k úplnému vytěžení porostu ale došlo v okolí vrchoviště U Studánky. Nepříznivým jevem jsou i početné výsadby geograficky nepůvodních jehličnatých dřevin v okrajové části lokality. Provoz na blízké silnici je minimální a nemá významný negativní vliv na ekosystémy.  

Management:

Management uveden ve výčtu jednotlivých biotopů.  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality: % ha: 41.2445
Z toho prioritních naturových biotopů: 33.85 13.9629
Z toho neprioritních naturových biotopů: 29.44 12.1437
Z toho ostatních přírodních biotopů: 0  
Z toho X biotopů: 36.70 15.1377
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0  

Naturové biotopy:

  Stanoviště/Biotop Rozloha (ha) Podíl (%) R/Z/G Předmět ochrany
6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.9739 2.36 C/B/-  
  T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce
Management: Pravidelná seč s úklidem biomasy.
0.9739 2.36 C/B/-  
7110 Aktivní vrchoviště 0.5097 1.23 A/A/C Ano
  R3.1 Otevřená vrchoviště
Management: Bezzásahový režim.
0.5097 1.23 A/A/C  
7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 0.18 0.43 A/A/-  
  R2.3 Přechodová rašeliniště
Management: Bezzásahový režim.
0.1800 0.43 A/A/-  
9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum 2.9444 7.13 B/B/C Ano
  L5.4 Acidofilní bučiny
Management: Podsadby a výsadby stanovištně původních dřevin (buk lesní, jeřáb obecný, smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů, příp. výchova mladých porostů.
2.9444 7.13 B/B/C  
9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum 0.6099 1.47 B/B/-  
  L5.1 Květnaté bučiny 0.6099 1.47 B/B/-  
91D0 Rašelinný les 12.4793 30.25 B/B/C Ano
  L9.2A Rašelinné smrčiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů.
12.4793 30.25 B/B/C  
9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 8.4094 20.38 A/A/B Ano
  L9.1 Horské třtinové smrčiny 0.0007 0.00 C/B/-  
  L9.2B Podmáčené smrčiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů.
7.1277 17.28 A/A/B  
  L9.3 Horské papratkové smrčiny
Management: Podsadby a výsadby stanovištně původních dřevin (buk lesní, jeřáb obecný, smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů, příp. výchova mladých porostů.
1.2810 3.10 B/B/C  

Biotopy řady X

  Biotop Rozloha (ha) Podíl (%)
X7 Ruderální bylinná vegetace mimo sídla 0.2435 0.59
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami 7.0737 17.15
X10 Paseky s podrostem původního lesa 7.8205 18.96

 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Vlivy - vysvětlivky:

    Uvnitř/Vně Intenzita Plocha Ovlivnění
160 Lesní hospodářství všeobecně Uvnitř A 100 -
163 Znovuosazování vykácených ploch Uvnitř B 50 +
501 Stezky, cesty, cyklistické stezky Uvnitř B 10 -
502 Silnice, dálnice Uvnitř B 100 -
622 Pěší turistika, jízda na koni a nemotorizovaných vozidlech Uvnitř B 10 0
626 Běh na lyžích, sjezdové lyžování Uvnitř B 10 0
702 Znečištění vzduchu Uvnitř A 100 -
952 Eutrofizace Uvnitř A 100 -
976 Poškození zvěří Uvnitř A 100 -

 

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Bílý Potok pod Smrkem, Hejnice, Jizerka  

 

CZ0510412 - Jizerské smrčiny

Rozloha: 285.6949 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:  
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°14'22'' v.d., 50°50'15'' s.š.
Nadmořská výška: 950 - 1122 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Navržená lokalita zahrnuje centrální část náhorní plošiny Jizerských hor, konkrétně masivy Jizery (1122 m n. m.) a Černé hory (1084 m n. m.) a sedlovou polohu mezi těmito kótami. Územím probíhá hlavní evropské rozvodí mezi Baltským a Severním mořem.  

Ekotop:

Geologie: Podloží je tvořeno výrazně porfyrickou hrubozrnnou biotitickou žulou až granodioritem, místy obohacenými lamprofyry, pegmatity a bazickými peckami. Z kvartérních sedimentů jsou zmiňována ložiska rašeliny na pramenech Bílé Smědé (Klečové louky), velké ložisko na horním toku Černého potoka (vrchoviště Na Čihadle, Žďárek, Na Kotli), Vlčí louka a Kneipe.
Geomorfologie: Území se nachází v severní části Jizerských hor (Jizerská hornatina) v okrsku Smědavská hornatina.
Reliéf: Jedná se o území na náhorním plató Jizerských hor zahrnující sedlovou polohu a okolní masivy.
Pedologie: Půdní pokryv tvoří podzol typický (celkově převažuje), v nižších polohách pak podzol kambizemní, v plochých údolích a pramenných polohách glej organozemní, na ložiskách rašeliny organozem.
Krajinná charakteristika: Komplex horských, rašelinných a podmáčených smrčin, rašelinišť a vrchovišť, skalních výchozů a balvanových akumulací v centrální části náhorní plošiny Jizerských hor.  

Biota:

V rámci popisované lokality výrazně převažují horské třtinové smrčiny (L9.1) a podmáčené a rašelinné smrčiny (L9.2A,B) doprovázené horskými papradkovými smrčinami (L9.3). Značné zastoupení (4%) mají též rašelinná společenstva: otevřená vrchoviště (R3.1), vrchoviště s klečí (R3.2), přechodová rašeliniště (R2.3) a vrchovištní šlenky (R3.3). Na balvanitých a skalnatých substrátech je vylišena brusnicová vegetace skal a drolin (T8.3) a štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2).
Fytocenologická klasifikace řadí zdejší lesní porosty zejména mezi třtinové smrčiny (L9.1) as. Calamagrostio villosae-Piceetum, hojně je zastoupena i subas. Vaccinietosum a v nižších polohách je naznačena buková subasociace Fagetosum. Na organozemích se vyskytují rašelinné smrčiny (L9.2) as. Sphagno-Piceetum, vzácně snad i podmáčená smrčina as. Mastigobryo-Piceetum. Rašelinná bezlesí zaujímají společenstva svazu Sphagnion medii. V silně zamokřených a zvodnělých částech jsou hojná společenstva svazu Leuko-Scheuchzerion palustris s ostřicí mokřadní (Carex limosa) a místy blatnicí bahenní (Scheuchzeria palustris). Kromě běžných vrchovištních společenstev s úplnou garniturou významnějších vrchovištních rostlin jsou zastoupeny i další typy: Sphagno-Caricetum pauciflorae a Pino mugo-Sphagnetum, Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi, Carici rostratae-Sphagnetum apiculati, Scirpo austriaci-Sphagnetum papillosi. Plochy přirozeného bezlesí na skalách reprezentují především keříčková společenstva skeletovitých půd (T8.3) as. Rhodococco-Vaccinietum myrtilli.
Z typologického hlediska jsou zde vylišeny tyto SLT: 6R svěží rašelinná smrčina, 7R kyselá rašelinná smrčina, 8G podmáčená smrčina, 8K kyselá smrčina, 8N kamenitá kyselá smrčina, 8R vrchovištní smrčina, 8T podmáčená zakrslá smrčina, 8V podmáčená klenová smrčina, 8Z jeřábová smrčina a 9R vrchovištní kleč.  

Kvalita a význam:

"Jizerské smrčiny" zahrnují hned několik MZCHÚ, jsou to: PR Černá hora, PR Klečové louky, PR Na Čihadle, PR Prales Jizera, PP Na Kneipě, PP U Posedu a PP Vlčí louka.
PR Černá hora (41 ha, 13 ha ochranné pásmo) - Zbytky přirozené horské smrčiny ve vrcholové partii Černé hory (1084 m n. m.), velmi cenné vrchoviště Vánoční louka a geomorfologicky významné uskupení skalních útvarů Sněžné věžičky.
PR Klečové louky (7,5 ha, 11 ha ochranné pásmo) - Komplex rašelinišť a rašelinných luk na náhorní plošině Jizerských hor, který je tvořen čtyřmi samostatnými částmi (Velká Klečová louka, Malá Klečová louka, Smrčková louka, Jelení louka), navzájem propojenými ochranným pásmem. Porosty kleče, živá vrchoviště se vzácnou severskou flórou a faunou.
PR Na Čihadle (4 ha, 11 ha ochranné pásmo) - Známé vrchoviště, jedno z nejcennějších v Jizerských horách v mělkém sedle mezi Smědavskou a Černou horou. Rašeliniště s řadou stálých vodních ploch typu blänků, pravých i nepravých flarkarů a šlenků. Vzácná severská květena a zvířena, porosty zakrslých smrků.
PR Prales Jizera (94 ha) - Zbytky klimaxové smrčiny v nejvyšších vrcholových polohách Jizerských hor, dnes silně poškozené imisemi a větrným polomem. Typicky vyvinuté tvary mrazového zvětrávání a odnosu hornin - řada skalních výchozů s vyhraněnými rostlinnými společenstvy s výskytem kleče, suťové pole s reliktní faunou bezobratlých.
PP Na Kneipě (0,4 ha) - Zachovalý ekosystém malého vrchoviště náhorního typu s bohatým zastoupením vzácné rašelinné flóry.
PP U Posedu (1 ha) - Nevelké vrchoviště náhorního (sedlového) typu, z velké části porostlé klečí s typickou rašelinnou vegetací.
PP Vlčí louka (8 ha) - Vrchoviště na vyvýšenině jihozápadního hřebene Smědavské hory s rozsáhlým porostem vysoké kosodřeviny se vzácnou rašelinnou květenou a zvířenou.

Na daném území se vyskytují zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin (Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb.): blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris), ostřice mokřadní (Carex limosa), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), šicha černá (Empetrum nigrum), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea, nutno prokázat). Zastoupeny jsou i druhy vedené v červeném seznamu: suchopýrek trsnatý (Trichophorum cespitosum), nepůvodní bříza karpatská (Betula carpatica), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora) a sítina kostrbatá (Juncus squarrosus).
Fragmenty strestolerantních starých populací smrku jsou zaslouženě považovány za autochtonní.
Významný je i pravděpodobně původní výskyt borovice kleče (Pinus mugo) na jednom ze skalních výchozů na Jizeře.  

Zranitelnost:

Dlouhodobé působení imisí vedlo v 70. a 80. letech 20. století spolu s vlivy hmyzích škůdců a lesního hospodářství k rozpadu lesních ekosystémů náhorních partií Jizerských hor. Situace se řešila rozsáhlými kalamitními těžbami. Tento vývoj zažily i porosty v pSCI "Jizerské smrčiny" a okolí s tím rozdílem, že v jednotlivých MZCHÚ k těžbě nedošlo. Proto zde zůstaly staré odumírající lesní porosty, které dnes oproti úplným holinám usnadňují znovuzalesňování. Proto jsou v současné době tato chráněná území obklopena převážně mladými smrkovými porosty se zjednodušenou věkovou, druhovou i prostorovou strukturou, které vyžadují cílenou výchovu. K obnově lesa musí být využíván autochtonní sadební materiál.
V blízkém okolí diskutovaného území došlo v minulosti rovněž k výsadbám smrkových - smrk pichlavý (Picea pungens) a borových exot - borovice kleč (Pinus mugo), borovice blatka (P. rotundata), borovice pokroucená (P. contorta).
Problémem negativně ovlivňujícím vegetaci nadále zůstává acidifikace prostředí, kterou způsobuje kyselá atmosférická depozice.
Imisní zátěž neustále negativně ovlivňuje rozšíření a diversitu zejména mechorostů a lišejníků, ale i zdravotní stav lesních porostů.
Další nebezpečí, které může lokalitu teoreticky ohrozit, je i odvodňování zamokřených stanovišť a pokusy o zalesňování přirozených bezlesí.
Velké škody způsobují nadměrné stavy zvěře - okus a vytloukání mladých stromů a sešlap, kaliště a eutrofizace na přechodových rašeliništích a vrchovištích. Veškeré výsadby je proto nutno nákladně ochraňovat před zvěří (oplocenky, individuální ochrana).
V zájmu ochrany přírody je nutné účinně usměrňovat turisticko-sportovní využití krajiny.  

Management:

Neuvedeno  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality: % ha: 285.6949
Z toho prioritních naturových biotopů: 18.93 54.0909
Z toho neprioritních naturových biotopů: 49.53 141.5306
Z toho ostatních přírodních biotopů: 0  
Z toho X biotopů: 31.52 90.0726
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0  

Naturové biotopy:

  Stanoviště/Biotop Rozloha (ha) Podíl (%) R/Z/G Předmět ochrany
4030 Evropská suchá vřesoviště 11.9216 4.17 B/A/B Ano
  T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin
Management: Bezzásahový režim.
11.9216 4.17 B/A/B  
6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.105 0.03 B/A/-  
  T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce 0.1050 0.03 B/A/-  
7110 Aktivní vrchoviště 6.635 2.32 A/A/B Ano
  R3.1 Otevřená vrchoviště
Management: Bezzásahový režim.
5.7195 2.00 A/A/B  
  R3.3 Vrchovištní šlenky
Management: Bezzásahový režim.
0.9155 0.32 A/A/B  
7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 1.2861 0.45 B/B/B Ano
  R2.3 Přechodová rašeliniště
Management: Bezzásahový režim.
1.2861 0.45 B/B/B  
8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 3.5205 1.23 B/A/B Ano
  S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin
Management: Bezzásahový režim.
3.5205 1.23 B/A/B  
91D0 Rašelinný les 47.3509 16.5 C/B/B Ano
  L9.2A Rašelinné smrčiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů.
41.3716 14.48 C/B/B  
  R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo)
Management: Bezzásahový režim.
5.9793 2.09 A/A/B  
9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 124.8024 43.68 C/B/A Ano
  L9.1 Horské třtinové smrčiny
Management: Aktivní výchova mladých porostů. Zavádění listnatých dřevin (jeřáb obecný, buk lesní). Podsadby a výsadby sadebním materiálem z místních zdrojů.
100.4197 35.14 C/B/A  
  L9.2B Podmáčené smrčiny
Management: Bezzásahový režim. Příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů.
20.8959 7.31 B/B/B  
  L9.3 Horské papratkové smrčiny
Management: Aktivní výchova mladých porostů. Zavádění listnatých dřevin (jeřáb obecný, buk lesní). Podsadby a výsadby sadebním materiálem z místních zdrojů.
3.4868 1.22 C/B/A  

Biotopy řady X

  Biotop Rozloha (ha) Podíl (%)
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla 0.0582 0.02
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami 27.3440 9.57
X10 Paseky s podrostem původního lesa 62.6704 21.93

 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Vlivy - vysvětlivky:

    Uvnitř/Vně Intenzita Plocha Ovlivnění
160 Lesní hospodářství všeobecně Uvnitř B 80 -
162 Umělé zalesňování Uvnitř B 80 0
250 Zásahy do flóry, všeobecně Uvnitř A 50 -
501 Stezky, cesty, cyklistické stezky Uvnitř B 5 -
622 Pěší turistika, jízda na koni a nemotorizovaných vozidlech Uvnitř A 15 -
626 Běh na lyžích, sjezdové lyžování Uvnitř A 15 -
702 Znečištění vzduchu Uvnitř B 100 -
810 Odvodňování Uvnitř C 25 -
952 Eutrofizace Uvnitř B 20 -
953 Okyselování Uvnitř A 100 -
974 Genetické znečištění Uvnitř B 30 -
976 Poškození zvěří Uvnitř A 95 -

 

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Bedřichov u Jablonce nad Nisou, Hejnice  

 

CZ0510412 - Jizerské smrčiny

Rozloha: 285.6949 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:  
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°14'22'' v.d., 50°50'15'' s.š.
Nadmořská výška: 950 - 1122 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Navržená lokalita zahrnuje centrální část náhorní plošiny Jizerských hor, konkrétně masivy Jizery (1122 m n. m.) a Černé hory (1084 m n. m.) a sedlovou polohu mezi těmito kótami. Územím probíhá hlavní evropské rozvodí mezi Baltským a Severním mořem.  

Ekotop:

Geologie: Podloží je tvořeno výrazně porfyrickou hrubozrnnou biotitickou žulou až granodioritem, místy obohacenými lamprofyry, pegmatity a bazickými peckami. Z kvartérních sedimentů jsou zmiňována ložiska rašeliny na pramenech Bílé Smědé (Klečové louky), velké ložisko na horním toku Černého potoka (vrchoviště Na Čihadle, Žďárek, Na Kotli), Vlčí louka a Kneipe.
Geomorfologie: Území se nachází v severní části Jizerských hor (Jizerská hornatina) v okrsku Smědavská hornatina.
Reliéf: Jedná se o území na náhorním plató Jizerských hor zahrnující sedlovou polohu a okolní masivy.
Pedologie: Půdní pokryv tvoří podzol typický (celkově převažuje), v nižších polohách pak podzol kambizemní, v plochých údolích a pramenných polohách glej organozemní, na ložiskách rašeliny organozem.
Krajinná charakteristika: Komplex horských, rašelinných a podmáčených smrčin, rašelinišť a vrchovišť, skalních výchozů a balvanových akumulací v centrální části náhorní plošiny Jizerských hor.  

Biota:

V rámci popisované lokality výrazně převažují horské třtinové smrčiny (L9.1) a podmáčené a rašelinné smrčiny (L9.2A,B) doprovázené horskými papradkovými smrčinami (L9.3). Značné zastoupení (4%) mají též rašelinná společenstva: otevřená vrchoviště (R3.1), vrchoviště s klečí (R3.2), přechodová rašeliniště (R2.3) a vrchovištní šlenky (R3.3). Na balvanitých a skalnatých substrátech je vylišena brusnicová vegetace skal a drolin (T8.3) a štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (S1.2).
Fytocenologická klasifikace řadí zdejší lesní porosty zejména mezi třtinové smrčiny (L9.1) as. Calamagrostio villosae-Piceetum, hojně je zastoupena i subas. Vaccinietosum a v nižších polohách je naznačena buková subasociace Fagetosum. Na organozemích se vyskytují rašelinné smrčiny (L9.2) as. Sphagno-Piceetum, vzácně snad i podmáčená smrčina as. Mastigobryo-Piceetum. Rašelinná bezlesí zaujímají společenstva svazu Sphagnion medii. V silně zamokřených a zvodnělých částech jsou hojná společenstva svazu Leuko-Scheuchzerion palustris s ostřicí mokřadní (Carex limosa) a místy blatnicí bahenní (Scheuchzeria palustris). Kromě běžných vrchovištních společenstev s úplnou garniturou významnějších vrchovištních rostlin jsou zastoupeny i další typy: Sphagno-Caricetum pauciflorae a Pino mugo-Sphagnetum, Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi, Carici rostratae-Sphagnetum apiculati, Scirpo austriaci-Sphagnetum papillosi. Plochy přirozeného bezlesí na skalách reprezentují především keříčková společenstva skeletovitých půd (T8.3) as. Rhodococco-Vaccinietum myrtilli.
Z typologického hlediska jsou zde vylišeny tyto SLT: 6R svěží rašelinná smrčina, 7R kyselá rašelinná smrčina, 8G podmáčená smrčina, 8K kyselá smrčina, 8N kamenitá kyselá smrčina, 8R vrchovištní smrčina, 8T podmáčená zakrslá smrčina, 8V podmáčená klenová smrčina, 8Z jeřábová smrčina a 9R vrchovištní kleč.  

Kvalita a význam:

"Jizerské smrčiny" zahrnují hned několik MZCHÚ, jsou to: PR Černá hora, PR Klečové louky, PR Na Čihadle, PR Prales Jizera, PP Na Kneipě, PP U Posedu a PP Vlčí louka.
PR Černá hora (41 ha, 13 ha ochranné pásmo) - Zbytky přirozené horské smrčiny ve vrcholové partii Černé hory (1084 m n. m.), velmi cenné vrchoviště Vánoční louka a geomorfologicky významné uskupení skalních útvarů Sněžné věžičky.
PR Klečové louky (7,5 ha, 11 ha ochranné pásmo) - Komplex rašelinišť a rašelinných luk na náhorní plošině Jizerských hor, který je tvořen čtyřmi samostatnými částmi (Velká Klečová louka, Malá Klečová louka, Smrčková louka, Jelení louka), navzájem propojenými ochranným pásmem. Porosty kleče, živá vrchoviště se vzácnou severskou flórou a faunou.
PR Na Čihadle (4 ha, 11 ha ochranné pásmo) - Známé vrchoviště, jedno z nejcennějších v Jizerských horách v mělkém sedle mezi Smědavskou a Černou horou. Rašeliniště s řadou stálých vodních ploch typu blänků, pravých i nepravých flarkarů a šlenků. Vzácná severská květena a zvířena, porosty zakrslých smrků.
PR Prales Jizera (94 ha) - Zbytky klimaxové smrčiny v nejvyšších vrcholových polohách Jizerských hor, dnes silně poškozené imisemi a větrným polomem. Typicky vyvinuté tvary mrazového zvětrávání a odnosu hornin - řada skalních výchozů s vyhraněnými rostlinnými společenstvy s výskytem kleče, suťové pole s reliktní faunou bezobratlých.
PP Na Kneipě (0,4 ha) - Zachovalý ekosystém malého vrchoviště náhorního typu s bohatým zastoupením vzácné rašelinné flóry.
PP U Posedu (1 ha) - Nevelké vrchoviště náhorního (sedlového) typu, z velké části porostlé klečí s typickou rašelinnou vegetací.
PP Vlčí louka (8 ha) - Vrchoviště na vyvýšenině jihozápadního hřebene Smědavské hory s rozsáhlým porostem vysoké kosodřeviny se vzácnou rašelinnou květenou a zvířenou.

Na daném území se vyskytují zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin (Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb.): blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris), ostřice mokřadní (Carex limosa), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), šicha černá (Empetrum nigrum), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea, nutno prokázat). Zastoupeny jsou i druhy vedené v červeném seznamu: suchopýrek trsnatý (Trichophorum cespitosum), nepůvodní bříza karpatská (Betula carpatica), žebrovice různolistá (Blechnum spicant), mléčivec alpský (Cicerbita alpina), čípek objímavý (Streptopus amplexifolius), ostřice chudokvětá (Carex pauciflora) a sítina kostrbatá (Juncus squarrosus).
Fragmenty strestolerantních starých populací smrku jsou zaslouženě považovány za autochtonní.
Významný je i pravděpodobně původní výskyt borovice kleče (Pinus mugo) na jednom ze skalních výchozů na Jizeře.  

Zranitelnost:

Dlouhodobé působení imisí vedlo v 70. a 80. letech 20. století spolu s vlivy hmyzích škůdců a lesního hospodářství k rozpadu lesních ekosystémů náhorních partií Jizerských hor. Situace se řešila rozsáhlými kalamitními těžbami. Tento vývoj zažily i porosty v pSCI "Jizerské smrčiny" a okolí s tím rozdílem, že v jednotlivých MZCHÚ k těžbě nedošlo. Proto zde zůstaly staré odumírající lesní porosty, které dnes oproti úplným holinám usnadňují znovuzalesňování. Proto jsou v současné době tato chráněná území obklopena převážně mladými smrkovými porosty se zjednodušenou věkovou, druhovou i prostorovou strukturou, které vyžadují cílenou výchovu. K obnově lesa musí být využíván autochtonní sadební materiál.
V blízkém okolí diskutovaného území došlo v minulosti rovněž k výsadbám smrkových - smrk pichlavý (Picea pungens) a borových exot - borovice kleč (Pinus mugo), borovice blatka (P. rotundata), borovice pokroucená (P. contorta).
Problémem negativně ovlivňujícím vegetaci nadále zůstává acidifikace prostředí, kterou způsobuje kyselá atmosférická depozice.
Imisní zátěž neustále negativně ovlivňuje rozšíření a diversitu zejména mechorostů a lišejníků, ale i zdravotní stav lesních porostů.
Další nebezpečí, které může lokalitu teoreticky ohrozit, je i odvodňování zamokřených stanovišť a pokusy o zalesňování přirozených bezlesí.
Velké škody způsobují nadměrné stavy zvěře - okus a vytloukání mladých stromů a sešlap, kaliště a eutrofizace na přechodových rašeliništích a vrchovištích. Veškeré výsadby je proto nutno nákladně ochraňovat před zvěří (oplocenky, individuální ochrana).
V zájmu ochrany přírody je nutné účinně usměrňovat turisticko-sportovní využití krajiny.  

Management:

Neuvedeno  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality: % ha: 285.6949
Z toho prioritních naturových biotopů: 18.93 54.0909
Z toho neprioritních naturových biotopů: 49.53 141.5306
Z toho ostatních přírodních biotopů: 0  
Z toho X biotopů: 31.52 90.0726
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0  

Naturové biotopy:

  Stanoviště/Biotop Rozloha (ha) Podíl (%) R/Z/G Předmět ochrany
4030 Evropská suchá vřesoviště 11.9216 4.17 B/A/B Ano
  T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin
Management: Bezzásahový režim.
11.9216 4.17 B/A/B  
6230 Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) 0.105 0.03 B/A/-  
  T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce 0.1050 0.03 B/A/-  
7110 Aktivní vrchoviště 6.635 2.32 A/A/B Ano
  R3.1 Otevřená vrchoviště
Management: Bezzásahový režim.
5.7195 2.00 A/A/B  
  R3.3 Vrchovištní šlenky
Management: Bezzásahový režim.
0.9155 0.32 A/A/B  
7140 Přechodová rašeliniště a třasoviště 1.2861 0.45 B/B/B Ano
  R2.3 Přechodová rašeliniště
Management: Bezzásahový režim.
1.2861 0.45 B/B/B  
8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 3.5205 1.23 B/A/B Ano
  S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin
Management: Bezzásahový režim.
3.5205 1.23 B/A/B  
91D0 Rašelinný les 47.3509 16.5 C/B/B Ano
  L9.2A Rašelinné smrčiny
Management: Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů.
41.3716 14.48 C/B/B  
  R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo)
Management: Bezzásahový režim.
5.9793 2.09 A/A/B  
9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) 124.8024 43.68 C/B/A Ano
  L9.1 Horské třtinové smrčiny
Management: Aktivní výchova mladých porostů. Zavádění listnatých dřevin (jeřáb obecný, buk lesní). Podsadby a výsadby sadebním materiálem z místních zdrojů.
100.4197 35.14 C/B/A  
  L9.2B Podmáčené smrčiny
Management: Bezzásahový režim. Příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů.
20.8959 7.31 B/B/B  
  L9.3 Horské papratkové smrčiny
Management: Aktivní výchova mladých porostů. Zavádění listnatých dřevin (jeřáb obecný, buk lesní). Podsadby a výsadby sadebním materiálem z místních zdrojů.
3.4868 1.22 C/B/A  

Biotopy řady X

  Biotop Rozloha (ha) Podíl (%)
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla 0.0582 0.02
X9A Lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami 27.3440 9.57
X10 Paseky s podrostem původního lesa 62.6704 21.93

 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

Nejsou předmětem ochrany.  

Vlivy - vysvětlivky:

    Uvnitř/Vně Intenzita Plocha Ovlivnění
160 Lesní hospodářství všeobecně Uvnitř B 80 -
162 Umělé zalesňování Uvnitř B 80 0
250 Zásahy do flóry, všeobecně Uvnitř A 50 -
501 Stezky, cesty, cyklistické stezky Uvnitř B 5 -
622 Pěší turistika, jízda na koni a nemotorizovaných vozidlech Uvnitř A 15 -
626 Běh na lyžích, sjezdové lyžování Uvnitř A 15 -
702 Znečištění vzduchu Uvnitř B 100 -
810 Odvodňování Uvnitř C 25 -
952 Eutrofizace Uvnitř B 20 -
953 Okyselování Uvnitř A 100 -
974 Genetické znečištění Uvnitř B 30 -
976 Poškození zvěří Uvnitř A 95 -

 

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Bedřichov u Jablonce nad Nisou, Hejnice  

 

CZ0513657 - Bílá Desná - kanál protržené přehrady

Rozloha: 0.0797 ha
Navrhovaná kategorie ochrany:  
Biogeografická oblast - vysvětlivky: kontinentální
Souřadnice středu: 15°17'38'' v.d., 50°48'8'' s.š.
Nadmořská výška: 810 - 850 m n. m.

Mapa:

Poloha:

Přepouštěcí kanál Protržené přehrady 3 km severně od obce Albrechtice v Jizerských horách, osady Mariánská Hora.  

Ekotop:

Jde o uměle vybudovanou vodohospodářskou štolu ve správě Povodí Labe, s.p. Štola byla vybudovaná v roce 1915 k převádění vody mezi přehradami na Bílé a Černé Desné. Po protržení přehrady na Bílé Desné v roce 1916 až do 70. let zde protékala pouze průsaková voda, nyní zde proudí voda svedená z Bílé Desné k posílení stavu ve vodní nádrži Souš.
Jedná se o štolu délce 1150 m a profilu cca 3 x 3 m, ražená v hrubé žule s množstvím vrtacích otvorů různé délky o průměru 3-4 cm a kapsovitými dutinami V několika úsecích jsou stěny zpěvněny litým betonem.
Západní vchod leží u dnešní Protržené přehrady, východní ústí ve smrčině mimo cesty.
Podloží je tvořeno hrubozrnným granodioritem (biotitická žula). Štola prochází napříč Desenským hřbetem mezi údolími Bílé Desné na západě a Černé Desné na východě. V okolí štoly je horský hřeben a údolí potoků Bílé a Černé Desné se smrčinami poškozenými imisemi a kalamitní těžbou. (Mikroklima: vlhkost v podzemí 100 %, teplota uprostřed kanálu téměř konstantní 4-5 °C, vzdušné proudění s měnící se intenzitou.)
Betonové výztuže se místy vydrolují a opadávají. Tato skutečnost je nevyhovující z hlediska bezpečnosti osob a eventuálně i funkčnosti díla, správce díla proto plánuje opravu betonáží.  

Biota:

Nachází se v horském lesním komplexu tvořeném rozsáhlými smrčinami, dnes značně redukovanými imisní těžbou a roztroušenými skupinkami buků, v nadm. výšce 810 m. Jedná se o obtížně zařaditelný biotop.
Nejadekvátnější je kategorie antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla (X6). Pro netopýry, zejména netopýra velkého (Myotis myotis), tento prostor nahrazuje jeskyně (S3) a má pro ně stejný význam při zimování. Okolní prostředí tvoří smrkové monokultury (X9).
Společenstvo zimujících netopýrů, celkem během 45 let sledování zaznamenáno 11 druhů, v současné době pravidelně 7 druhů. Nejhojnější jsou druhy: netopýr velký (Myotis myotis) a n. vodní (Myotis daubentonii), v menších počtech se vyskytuje n. ušatý (Plecotus auritus), n. severní (Eptesicus nilssonii), n. pobřežní (Myotis mystacinus), n. Brandtův (Myotis brandtii), ojediněle n. řásnatý (Myotis nattereri).  

Kvalita a význam:

Významné zimoviště netopýra velkého (Myotis myotis), v rámci širšího regionu (ten výrazně přesahuje hranice Libereckého kraje) jediné zimoviště, kde počet zimujících jedinců předmětného druhu je pravidelně vyšší než 100.  

Zranitelnost:

Opravy a údržby přepouštěcího kanálu hornickým způsobem v období zimování (od 15.11. do 30.3.).
Opravy a údržby přepouštěcího kanálu hornickým způsobem, jejichž důsledkem by bylo odstranění nebo zakrytí dutin po vrtacích tyčích, sloužící netopýrům jako ukryt při zimování.
Rušení zimujících jedinců při zimování, rozdělávání ohňů v kanále a blízkosti jeho vchodů.
Změny charakteru a vzhledu obou vchodů.  

Management:

Zachování stávajícího režimu na lokalitě. Údržba a případné opravy stávajícího zabezpečení do podzemního prostoru z důvodu ochrany netopýrů před nežádoucím rušením.
Při opravách zabezpečení vchodů je třeba dodržet následující podmínky:
- veškeré stavební práce budou prováděny mimo období výskytu netopýrů, tj. od začátku dubna do konce října
- vchod bude osazen mříží o vhodné velikosti otvorů (40x12 cm, přičemž delší je vodorovný rozměr). Mříž by měla mít uzamykatelná dvířka, aby bylo možné podzemní prostory navštěvovat (kvůli nezbytným technickým zásahům uvnitř a také kvůli sčítání zimujících netopýrů).  

Možné střety zájmu:

Neuvedeno  

Stanoviště:

Stanoviště - přehled

Celková rozloha lokality: % ha: 0.0797
Z toho prioritních naturových biotopů: 0  
Z toho neprioritních naturových biotopů: 50.06 0.0399
Z toho ostatních přírodních biotopů: 0  
Z toho X biotopů: 49.93 0.0398
Z toho nereklasifikovaných biotopů: 0  

Naturové biotopy:

  Stanoviště/Biotop Rozloha (ha) Podíl (%) R/Z/G Předmět ochrany
8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 0.012 15.05 A/A/-  
  S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin 0.0120 15.05 A/A/-  
9140 Středoevropské subalpínské bučiny s javorem (Acer) a šťovíkem horským (Rumex arifolius) 0.0279 35.00 B/A/-  
  L5.2 Horské klenové bučiny 0.0279 35.00 B/A/-  

Biotopy řady X

  Biotop Rozloha (ha) Podíl (%)
X6 Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla 0.0398 49.93

 

Druhy - Rostliny:

Nejsou předmětem ochrany.  

Druhy - Živočichové:

  Stálá populace Zastavující se Zimující Hnízdící   Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení netopýr velký     100-150   Myotis myotis B A C A

 

Vlivy - vysvětlivky:

    Uvnitř/Vně Intenzita Plocha Ovlivnění
240 Zásahy do fauny, všeobecně Uvnitř A 20 -
390 Ostatní těžební a důlní aktivity Uvnitř A 20 -

 

Kraje a katastrální území:

Kraj Liberecký kraj:

Albrechtice v Jizerských horách, Desná III